Č. p. 41 a 356

ívčí skok

V údolí Divoké Šárky se na Šáreckém potoce nacházeli dva mlýny. Tato stránka je věnována hořejšímu mlýnu, který se nacházel nedaleko od místa, kde je dnes hospoda "Dívčí skok", těsně pod koupalištěm. Na mapě Josefského katastru z roku 1840 je nazván jako Tučkův mlýn -Tuczkische Mühle podle tehdejšího vlastníka, mlynáře Jana Tučka. Pod koupalištěm se cesta vedoucí podél potoka rozdvojuje. Jedna vede podél dnešní hospody a pokračuje dál šáreckým údolím  a druhá stoupá do svahu směrem k Nebušicím.  A právě v místě této cesty vedl původní náhon ke mlýnu, tedy za dnešní hospodou. Dnes potok teče souběžně s  cestou vedoucí šáreckým údolím před hospodou. Náhon byl napájen z vyrovnávací nádrže, která bývala v místě dnešního koupaliště. Proč zde paralelně hovoříme o mlýnu a hostinci? Vždyť hostinec má dnes číslo popisné 356. Společným jmenovatelem obou objektů, tedy hostince č.p. 356, mlýna č.p. 41 a také koupaliště, je  Jan Veselík a zejména jeho syn Alois. To oni položili základy ke koupališti, kde se dodnes říká "U Veselíka"  stejně i k hostinci  s názvem "Dívčí skok".

Vraťme se ale do doby, kdy bylo provedeno číslování domů a prastarý šárecký mlýn dostal číslo 41. To zde mlel mouku Jan Hovorka. Dokazují to záznamy o narození jeho dětí, které mu porodila jeho žena Dorota: Magdalena *20.6.1771 a Václav *10.9.1773

Dalším mlynářem byl Jan Tuček * 23.1.1790 . O něm jsme se zmínili v předchozím odstavci. Jan Tuček byl synem Jana Tučka * 20.5.1751, sedláka a pozdějšího rychtáře z libockého statku č.p. 13 a Kateřiny Hovorkové, se kterou se oženil ∞19.1.1783. Kateřina byla dcerou Jana Hovorky, mlynáře ze Šárek č.p. 41. Jan Tuček se dne ∞22.11.1812 oženil s Annou Chundelovou, dcerou rychtáře Kašpara Chundely z Nebušic a spolu měli tyto potomky: Václav * 22.8.1813 ; Marie *26.9.1814; Kateřina *16.8.1816; Anna *1.12.1818; Alžběta *2.4.1821, ta se provdala za Jan Kubra, dalšího mlynáře na hořejším šáreckém mlýně; Anna *11.4.1823. Nepodařilo se objevit záznam o úmrtí Jana Tučka, ale muselo se tak stát v intervalu 1822 -1849.

Dne ∞27.11.1849 se do mlýna přiženil Jan Kubr mlynářský tovaryš. Vzal si za ženu dceru Jana Tučka Alžbětu *2.4.1821. Jan Kubr do té doby pracoval v podbabském mlýně. Pocházel z Lysolaj č.p.7 (*18.10.1824-†29.4.1856). Mimo jiné: jeho setra Anna (*29. 1. 1831 - †16.7.1875) byla ženou Matěje Kubra, hospodáře na statku č.p. 13. Podařlo se nalézt v matrikách tyto potomky Jana a Alžběty: František *8.2.1851; Terezie *16.10.1853 a Jan *29.4.1855 . Za rok, na den přesně †29.4.1856, mlynář Jan Kubr zemřel na souchotiny.

Aby zabezpečila ovdovělá Alžběta chod mlýna a a hlavně své malé děti (a také vzhledem k požehnanému stavu se vdát musela), provdala se ∞12.5.1857 za Matěje Brejchu, mlynářského tovaryše. A dva měsíce po sňatku dne *20.7.1857 se narodil jediný syn Josef . Manželství netrvalo dlouho, protože †21.12.1859  Matěj Brejcha zemřel ve věku 33 let. Nepodařilo se mi rozluštit příčinu úmrtí, ale domnívám se, že to je nějaké utopení.

Tehdy již devětatřicetileté Alžbětě nezbylo nic jiného, než se provdat potřetí. Dne ∞19.11.1860 si vzala o devět let mladšího Václava Šimáčka, mlynářského tovaryše z Břví. S Václavem Šimáčkem měla Alžběta  ještě dcery Marii *30.4.1862 a Terezii *10.3.1864. A tím stopa po této rodině končí. Nenalezl jsem v libockých matrikách ani záznamy o úmrtí. To by nasvědčovalo tomu, že mlýn pronajali a přestěhovali se.

Zřejmě proto se zde několik let objevují pachtýři, kterým asi Šimáčkovi mlýn pronajali. Prvním byl Václav Dvořák, syn mlynáře Františka Dvořáka z Michle. Tomu se zde narodily dcery Anna *12.12.1868 a  Božena * 16.2.1871 .

Dalším pachtýřem byl  Sourek Josef z Dolan - viz zápis o narození dcery Karolíny *20.10.1872.

V roce 1878 mlýn provozuje  Jan Weidenthaler mlynář, se svým synem Janem Weidenthalerem, rovněž mlynářem. Weidenthalerovi měli domovské právo v Dražicích u Tábora. Pan otec Weidenthaler měl za manželku Annu rozenou Charvátovou z Čeliny u Příbrami. Ještě než se objevují v šáreckém hořejším mlýnu působil ještě v roce 1876 v Cholíně č. 28. Dokazuje to záznam o narození Aloise Veselíka, neboť dcera pana otce  Marie Weidenthalerová, sestra mladšího Jana Weinderthalera byla matkou Aloise Veselíka, tedy manželkou Jana Veselíka.

Mladý mlynář Jan Weidenthaler se zřejmě narodil ve Vysokém Chlumci na okr. Příbram, ale nelze to ověřit, protože matriky jsou zatím digitálně nedostupné. Bylo mu 24 let, když se dne ∞20.6.1876 oženil s Františkou Sylabovou, dcerou lesního adjunkta Jakuba Sylaby z hájovny v Šárce č. p. 40 (stojí v Divoké Šárce dodnes v lese "Purkrabský háj", poblíž Nebušic). Spolu měli dva chlapce Antonína *12.6.1878 a Aloise * 6.6.1881 a dcerku Růženu *6.4.1880. Ta však záhy, dne †18.4.1880, zemřela na vrozenou slabost.

V předešlém jsme se dozvěděli, že mezi Weidenthalerovými a Veselíkovými byla příbuzenská pouta. Dalo by se předpokládat, že Veselíkovi byli nástupníky Weidenthalerových. Ale není to tak jednoduché, neboť dne *24.7.1884 se narodila Albína (†18.8.1884); jejím otcem byl Tomáš Kubr, mlynářský v Šárce č. 41, syn Jana Kubra, mlynáře z Liboce č. 39, tedy z dolejšího, Kubrova šáreckého mlýna. Jestli byl vlastníkem nebo nájemcem jsem nezjišťoval.

Potom dlouhou dobu matriky mlčí, až dne ∞9.7.1907 se koná sňatek Aloise Veselíka, hostinského a rolníka s Veronikou Novákovou ze Šeberova. Z toho je patrné, že hostinec zde vznikl někdy na přelomu 19. a 20. stoleti. Otec Aloise Jan Veselík byl původně c. k. strážník v Nuslích, ale na záznamech o narození dětí Aloise Veselíka je uváděn i jako mlynář, takže lze předpokládat, že Jan Veselík dále provozoval mlynářskou živnost a syn Alois se soustředil na zdárný rozvoj  hostince. Jak jsme již uvedli, manželka Jana Veselíka - Marie Weidenthalerová byla dcerou Jana Weidenthalera staršího , bývalého mlynáře v č.p. 41.

Veselíkovi pocházejí z malé vesničky Oboz nedaleko od slapské přehradní nádrže. Tady se asi narodil kolem roku 1856  mlynáři Františku Veselíkovi syn Jan, budoucí otec Aloise Veselíka, který se již narodil v Praze Nuslích dne  *19.6.1876.

V dostupných matrikách se podařilo ještě dohledat dva potomky Aloise Veselíka a Veroniky rozené Novákové. Dne *19.12.1908 to byl prvorozený syn Vilém a          * 28.10.1910 dcera Jaroslava.

Porovnání současného stavu s mapou Josefského katastru z r. 1840. Tam, kde je dnes koupaliště, bývala vyrovnávací nádrž, zajišťující trvalý a stabilní průtok vody pro mlýn. Koryto náhonu bylo původně v místě dnešní cesty vedoucí do Nebušic. Po hospodě, tak jak ji známe dnes, ještě ani památky.

Takto vypadá č.p. 41 dnes. Původní mlýn, kde byl na počátku 20. století provozován i hostinec. Vlevo "vykukuje" č.p.356, hospoda postavená až Aloisem Veselíkem.

Asi nejstarší pohlednice, kde je č.p. 41. Tady je uveden jako majitel hostince ještě Jan Veselík

Přibližně stejný pohled v roce 1944

 Č. p. 356. To by mohlo být někdy kolem 1. světové války nebo krátce po ní.

Č.p. 356 -současný stav

Hovorkovi

Tučkovi

Kubrovi

Weidenthalerovi

Opět Kubrovi

Veselíkovi