Č.p. 1 a 86 obora Hvězda

   

bora Hvězda se stejnojmenným letohrádkem patří k největším pozoruhodnostem v Liboci. Psát zde rozsáhlé pojednání o letohrádku a oboře by bylo zbytečné. Velmi pěkně je to uděláno na serveru Pražské naučné stezky. Takže zde jen několik vět z libocké kroniky: Jenom na stráni Bělohorské dědiny Motola na jižní strannnně se klonící, zachoval se háj, který na počátku 15. století patřil staroměstskému měšťanu Názovi a později pak jeho rodině. Ale již roku 1485 i na háj Názovský došlo, an byl pod roční plat ku štěpení vinic vysázen. Některé vinice a chmelnice tyto náležely měšťanům pražským, ale nejvěrší část jich byla majetkem kláštera břevnovského, od kteréhož to král Ferdinand na vysočině bělohorské ony pozemky r.1534 zakoupil, aby nnnna nich novou královskou oboru založil. Zakrátko nato chovalo se v nové oboře takové množství vysoké i nízké zvěře, že obora musela býti roku 1541 obehnána vysokou zdí -plotem - dřevěným 2 sáhy vysokým, aby zvěř odtud do okolí se z ní nerozbíhala.
 

Dům správce obory - oborníka s č. p. 1, na obraze Antonína Pucherny kolem roku 1820

Dům správce obory - oborníka v roce 2011. Foto téměř ze stejného místa jako na Puchernově obrázku. Jen to veselí tam chybí. 

  

 

Takto vypadal letohrádek ještě s barokní střechou. Dole, pod letohrádkem je zachycen objekt dnes již neexistující míčovny.

Obě fotografie jsou pořízeny přibližně ze stejného místa. Jen je odděluje zhruba 100let. Křižovatka ulic U Silnice, Špotzova, U Prioru, Litovická

 

 

 
Vlevo rok 1951, otevření muzea Aloise Jiráska, vpravo také asi kolem roku 1950
V dolní části snímku je patrné, kde stávala tzv. Míčovna a kde měla být i okrasná zahrada.
 
 
 
 
 
Pohled na oboru od mohyly na Bílé Hoře
   

Rybník a mokřady
 
Rybníček v dolní části obory Mokřad v dolní části obory
Mokřad v dolní části obory

Brány a oplocení obory
 

Hlavní vstupní brána z Libocké ulice. Barevné foto je pohled z obory do Libocké.

Jihovýchodní vstupní brána z Vypichu. Všimněte si toho hnusu, který se jako rakovina rozrůstá po celém oplocení. Co je to za xindl, který si neváží odkazu předků. 

Jihovýchodní portál na Vypichu ze strany obory.

Jižní portál na Bílé Hoře

"Práce" xindlu, barbarů a debilů

Bývalá hájenka č.p. 86 a kuchyně

 

Ostatní zajímavosti kolem obory

   

Voda v oboře

Dochovalá studna nedaleko od domu oborníka opět devastovaná debilními sprejery

Studniční funkcionalistický domek Světlička ukrývá ve svém podzemí  sběrnou štolu pro sběr pramenité vody do systému bývalého hradního vodovodu. V dnešní době je tato voda hlavním napáječem potůčku tekoucího v dolní části obory. Ten napájí mokřady a rybníček. A opět národní folklor - vše počmáráno, poničeno

Voda ze Světličky se vlévá do rybníčku v dolní části obory

Asi jedna ze zasypaných studní v dolní části obory.

Kristus na kříži a jeho proměny

 

Kristus na kříži při ruzyňském vchodu do obory.

Pískovcové skály

Romanticky vypadá místo ve spodní, jihozápadní části obory. Zřejmě zde býval pískovcový lom pro stavební potřebu.

V plánu bylo, zřídit zde jakýsi amfiteátr.

V roce 2013 se odtrhl obrovský balvan. Snad v tu chvíli tam nikdo nestál. V opačném případě by byl asi na hodně dlouho nezvěstný.

Kousek dál se nachází zřejmě uměle vytvořená jeskyně. Dnes je zamřížovaná. Pokud si pamatuji, je hluboká asi 5m. K čemu sloužila a proč zde byla vyhloubená jsem nezjistil.

 

Altán

Napravo uprostřed je vidět vstupní branka u kostela.....

....a stromovím vlevo prosvítá věž kostela.

Ještě v roce 1943 stával nedaleko branky u kostela altán

Smutné místo naší historie

 Blíží se 8. listopadu a já jsem se zašel podívat se svým vnoučkem na místa, kde před 390 léty skončila bělohorská bitva poslední šarvátkou pravě u zdi obory. Když půjdete oborou kolem jihozápadní oborní zdi, je jedno jestli od Vypichu, nebo z Ruzyně, narazíte asi v polovině cesty na jakýsi most přes údolíčko, kde asi kdysi tekl potok kolem Světličky. U vnější strany oborní zdi údolíčko pokračuje do nevelkého dolíku. Právě sem se stahoval moravský pluk hraběte Jáchyma Ondřeje Šlika s tím, že proniknou do obory a spojí se se zálohami, které v oboře vyčkávaly na nějaký rozkaz, ačkoliv se za zdmi odehrávala již téměř hodinová bitva. Otvor, který je ve zdi obory tu byl také, ale zamřížovaný ( já si pamatuji na kovaná vrátka, ale ty už dávno někdo ukradl). Stavovští vojáci byli nucení v této pasti zahájit kruhovou obranu proti velké přesile císařských. Traduje se, že v dolíku bylo až sedm vrstev padlých. Zkrvavený hrabě Šlik byl prý zajat jako poslední, s mečem v ruce.
Místo je smutné dodnes. Plno výkalů a sajrajtu, ale i krámů od hodných sousedů, kteří se zde zbavují nepotřebného.

Jaroslav Šerák podzim 2010

 Poslední okamžiky bitvy na Bílé Hoře u oborní zdi na plátně Stanislava Hudečka. Moravané jsou obklíčeni císařskými.

 Toto je místo, kde se celé drama odehrálo. Svah k oborní zdi je dnes zarostlý křovím. Tam dole je otvor, dříve zamřížovaný, poslední ale planá naděje českých stavů na záchranu.

Z druhé strany zdi je jakýsi můstek přes potok, kterým protékala voda ze svahu za oborní zdí...... 

....K tomu sloužil otvor, který byl ke smůle Šlikových spolubojovníků opatřen mříží. Dnes by to měli jednodušší, ale určitě by se jim zvedl žaludek z toho sajrajtu.