Restaurace, hospody a hostince staré Liboce a Ruzyně

rý bývalo v Liboci celkem třináct hospod a restaurací. Mnohé z nich sloužily jako zájezdní hostince, tedy něco jako dnešní motoresty, jiné jako výletní restaurace, protože Liboc byla ještě nedávno výletním místem pro obyvatele vnitřní Prahy, kteří dychtili po krásách obory Hvězda a Divoké Šárky a znaveni, rádi zasedli k dobrému obědu, studenému pivku, s kulisou staropražských písniček k tanci i poslechu. Ale některé hospody sehrály i důležitou roli ve společenském, politickém i kulturním životě obce. Nebylo kulturních domů, agitačních středisek a co já vím, co ještě si vymyslíme. Hospoda byla věcí veřejnou a společensky prospěšnou. Zde se odehrávaly schůze konšelů, zde řešil rychtář všeliké spory, často i ručně. Zde později probíhaly schůze obecního zastupitelstva. Zde probíhaly politické intriky a třenice. Ale hrálo se tady i divadlo. Tady působila pěvecká sdružení, první sportovní akce Sokola a DTJ, valné hromady sboru dobrovolných hasičů. Tady se lidé sešli na různých tancovačkách, bálech. Tady vyrostla ona sousedská sounáležitost, která nám dnes tak chybí. Proto si myslíme, že libocké a ruzyňské hospody, ať již zaniklé, nebo dodnes fungující, si zaslouží samostatnou kapitolu na těchto stránkách.

     

Č.p. 1

 Rödlova restaurace "Hvězda"  Jedna z mnoha restaurací u hlavního vchodu do obory (z Libocké ulice), hned za oborní zdí v domě správce obory, byla  restaurace pana Karla Rödla.
Č. p. 20 Ruzyně "U Maříků" Na formanské cestě ze Slaného, Loun a Chomutova do Prahy a na Plzeň, bývala zájezdní hospoda. Objekt v Drnovské ulici naproti vězení stojí dodnes, přestavěn na bytový dům.
Č. p. 22 Ruzyně "Na Nové" Na bývalé formanské cestě ze Slaného, Loun a Chomutova do Prahy a na Plzeň, na bývalé ruzyňské návsi  byla nejprve kovárna. Jako první zde provozoval hostinskou živnost kolem roku 1869 Josef Eichler.
Č. p. 31 "U Švarců" Počítáno odshora od Petřin, bývala to v pořadí  šestá hospoda na Libocké.
Č. p. 31 Ruzyně "Na kovárně" Říká se tady sice "Na Kovárně", ale v matrikách jsem nenalezl jediný záznam, že by tady nějací kováři žili. Ale hostinec zde byl prokazatelně již v roce 1772.
Č. p. 36 "U Kučerů" - hostinec o kterém lze právem tvrdit, že byl nejstarším hostincem v Liboci.
Č. p. 41 a 356 "Dívčí skok" Společným jmenovatelem obou čísel popisných, tedy hostince č.p. 356, mlýna č.p. 41 a také koupaliště, je  Jan Veselík a zejména jeho syn Alois. To oni položili základy ke koupališti, kde se dodnes říká "U Veselíka"  stejně i k hostinci  s názvem "Dívčí skok".
Č. p. 42 "U Veselých" Stála na křižovatce ulic Libocké a Litovické, nedaleko od libocké železniční zastávky. Zbořena kolem roku 1976 v rámci výstavby paneláků v Ruzyňské ulici.
Č. p. 115 Břevnov "U Velasů" Tato hospoda vlastně do libockých hospod nepatří, protože v ulici Sestupná byla na té straně domů, které patří do břevnovského katastru (č. p. 115 je z Břevnova), zatímco domy naproti jsou v katastru libockém.
Č. p. 134 "Nad Šárkou" Počítáno od Evropské, potom je to první restaurace v Libocké ulici, protože stojí právě na rohu těchto ulic. Oficiálně  "Nad Šárkou", ale místní stále říkají "Hotýlek" i když zde hotel dávno není.
Č. p. 226 "U Džbánu" Tato restaurace patří mezi ty, které nemají tak dlouhou historii jakou pamatují hospody ve staré Liboci v okolí kostela. Byla otevřena v roce 1934 rodinou Landů. Leží v zástavbě bytových domů a vilek mezi ulicemi Jenečskou a Evropskou a má  dva vchody
Č. p. 233 "U Šafránků" Nedaleko od Landovy restaurace "U Džbánu" bývala další restaurace pana Šafránka.
Č. p. 268 "U České Koruny" Na počátku 19. století vlastnila usedlost v Horní Liboci tehdy s č.p.18, dnes č.p. 268 rodina Sýkorových.  Hospoda zde zřejmě tehdy ještě neexistovala. Prvním doloženým hostinským byl Václav Sýkora v roce 1873.
Č. p. 271 "U Tampů" byla při hlavním vchodu do obory Hvězda jako další velká zahradní restaurace. Restaurace měla krytou verandu s jevištěm. Později pronajal hospodu pan Doležal, proto se zde ještě než došlo k přestavbě po roce 1989 na hotel "Obora", říkalo "U Doležalů" .
Č. p. 277 "U Dvořáků" V Libocké, kousek pod Tampovou restaurací byla kavárna a hostinec pana Dvořáka.
Č. p. 278 "U Hroníků" Hned za restaurací a sodovkárnou pana Hudce bývala jednopatrová budova, kde na zahradě  měla modlitebnu Československá církev husitská a  kde bylo i sídlo tělovýchovné organizace Orel. Zde provozoval také své pohostinství pan Hroník.

Č. p. 292

 "Eldorado" byla restaurace a sodovkárna pana Františka Hudce založená roku 1898. Pro hosty tu byl také kuželník, ale i kulečník a houpačka. Pořádaly se tu často koncerty při nichž se podávalo dobře vyleželé pivo a víno. Byla tu i vyhlášená sodovkárna, která zpracovávala minerální vodu z místních pramenů pod názvem "Libocká"

Č. p. 362

 "Na Růžku" Na rohu Evropské a Za Vokovickou Vozovnou bývala ještě kolem roku 1990 malá hospůdka s předzahrádkou, která dokázala být v létě zcela "narvaná."