	LIBOCKÉ OSOBNOSTI

	ychtáři a starostové Podle přepisu matrik libockých a "Pamětní knihy libocké" a zápisů v matrikách lze sestavit jací mužové byly postaveni do čela obce. Prvním známým rychtářem byl v roce 1767 Matěj Šesták [s.1] (prof. Jan Herink uvádí dokonce rok 1707). Roku 1777 připomíná se v Liboci rychtář Vácslav Tuček [s. 36b] z č.p.13, syn Vojtěcha Tučka. 15.8.1721 V letech 1790 až 1802 je rychtářem Jan Tuček* *20.5.1751 rovněž z č.p.13, syn Václava Tučka [s. 36b] Ze záznamu o úmrtí Václava Holečka z č.p.17 je patrné, že funkci rychtáře vykonával i on, zřejmě po Janu Tučkovi . Zemřel †15.5. 1829 ve věku 85 let soused a spolu rychtář. V roce 1848 žil v Liboci ještě jeden rychtář z tohoto rodu. Ten ale sloužil na břevnovském panství. Dokazuje to zápis v kronice ...Za bouřlivého roku 1848, kdy v Praze bojováno na barikádách za práva a svobodu, vypravili se někteří odvážnější občané zdejší Pražanům na pomoc,...výpravě postavili se v čelo......a sedlák Holeček -č.17 t.č. též radní v Břevnově.....[s.41a,b]. To byl František Holeček, syn Václava Holečka. Je uváděn v záznamech o narození potomků jako *rychtář na panství břevnovském* viz (Alžběta 10.11.1848). Posledním vrchnostenským rychtářem* byl Václav Šesták * 13.9.1787- †30.10.1862 z č.p.7 ...jsa vysloužilým kyrysarem těla obrovského... [s.41a] jeho funkce skončila v roce 1849, kdy po zrušení poddanství byly zřizovány v souladu s tehdejší ústavou (4.3.1849) samosprávné orgány v čele se starosty.....voleni jsou obecní starostové i zástupcové na dobu tří roků...[s.41b]. Prvním voleným starostou uvádí se zde r. 1851 -1854 Jan Kubr [s.41b] z č.p.18 . Je to patrno též ze záznamu o narození syna Františka 16.9.1851, kde je uveden jako rolník a představený obce libocké. Od r. 1856 - 1861 byl zde obecním starostou domkář Josef Urban z čp.43....který jsa pletichářem a karbaníkem....* [s.41b,42] Po Urbanovi zvolen obec. starostou r.1861 Josef Šesták (* 30.11.1823) rolník z č.p.7, který místo mu svěřené zastával do r. 1867 [s.42] R.1867 zvolen starostou obce Václav Šesták (*22.4.1831) rolník z č.p.18, který úřad ten zastával nepřetržitě po dobu 25 let, začež později - 1905- jmenován čestným občanem [s.42]. Přidělením Horní Liboce k Dolní r.1892 vypsal starosta Václav Šesták první společné volby do obecního zastupitelstva....V roce 1893 byl společným starostou zvolen Václav Kyndl, mistr zednický z Horní Liboce č.p.17 (1856 - †1922) [s.45] ...Téhož roku - 1896 - vypsány jsou obecní volby... obec. starostou za III. sbor kandidující zvolen byl pak Josef Ruprecht* (29. 1. 1855 - †9.4.1916) mistr zednický z č.p. 44, který úřad ten dvakráte po sobě zastával a totiž po dobu šesti roků.* [s.46] Vypsáním obecních voleb 1902 zvolen starostou obce p. Josef Kubr (6.4.1851), rolník čp.12* [s.48] V roce 1922 byla Liboc připojena k Velké Praze a ztratila samosprávu.



	Josef Ruprecht a jeho první žena Karolina Ambrožová rok 1888	Starosta Josef Ruprecht se svou druhou ženou Marií Kratochvílovou, rok 1896
	Z alba paní †Marie Šestákové, pravnučky Josefa Ruprechta z č.p.44

	DALŠÍ VÝZNAMNÍ LIBOČTÍ OBČANÉ

		Český český prozaik, dramatik a epický básník *26 .4. 1841 - †29. 1. 1901, žil nějaký čas ve vile v Libocké č. p. 261. Vilu koupila Zeyerova matka v roce 1878. Po smrti Zeyerovy matka a značných finančních potížích vilu koupila spisovatelka a Zeyerova obdivovatelka Anna Lauermannová, ale Zeyer žil ve vila dál. Poslední léta života však prožil u svého přítele a mecenáše Josefa Hlávky. Občas pobýval v Praze také u své sestry Heleny Jungfeldové, u níž zemřel 29. ledna 1901 po těžké srdeční nemoci. Podle vyprávění Bohumila Holečka býval též hostem v jejich nedaleké restauraci.

		*26. 8. 1896 †30. 6. 1942 za první světové války člen československých legií v Rusku, účastník bojů u Zborova, Bachmače a na transsibiřské magistrále. Po návratu sloužil v Československé armádě. Od roku 1928 sloužil u 1. dělostřeleckého pluku v ruzyňských kasárnách jako zástupce velitele pluku. Žil se svou rodinou v Litovické ulici č.p. 357, v domech postavených v roce 1930 pro vojenské gážisty. Zde je také jeho pamětní deska. Po okupaci byl členem odbojové organizace Obrana národa a společně s pplk. Josefem Balabánem a škpt. Václavem Morávkem vytvořil zpravodajskou skupinu Tři králové.Byl zatčen 31. 5. 1941,vyslýchán a mučen. Rozhodnutím stanného soudu byl popraven na kobyliské střelnici. Další podrobnosti viz Josef Mašín - životopis .

		*18.3. 1918 - †22.7.2012 v Praze. Byl akademický malíř, žák Cyrila Boudy, Oldřicha Blažíčka a Josefa Sejpka. Roku 1940 začínal jako výtvarník v Topičově nakladatelství. Jeho tvůrčí práce je velmi rozsáhlá. Pracoval nejen jako grafik a výtvarník pro různá nakladatelství, ale i jako jevištní výtvarník, více jak 50 let byl členem břevnovského sboru. Je velký znalec libocké historie. Jeho práce zveřejněné v časopisu Břevnovan poutavou formou seznamují čtenáře s nynější i zašlou slávou Liboce a jsou i velkou inspirací pro nás.

		Naproti kostelu v Libocké č.p.29 žil a zemřel pan JUC Antonín MAREŠ, kronikář Liboce. Díky zachování písemných, fotografických a jiných materiálů jeho synem †Antonínem Marešem byly založeny tyto stránky o libocké historii.


	Osobnostem duchovní správy obce je věnována pozornost na stránce libockého kostela a fary. Přesto na tuto stránku rozhodně patří duchovní o kterých víme, že nejen duchovní blaho obce bylo jejich prvořadým úkolem.

		František Lampa byl farářem v období 1824 - 1851. Za jeho působení, po jeho sedmnáctiletém jednání a velkém úsilí, byl zbořen starý libocký kostel ve dnech od 18.4.1842 - 9.5.1842 a postaven nový, tak jak ho známe i dnes (základní kámen byl položen 28.5.1842, kostel byl vysvěcen 20.10.1844). Založil též i libockou kroniku. V roce 1851 ukončil své působení v Liboci pro nové poslání sídelního kanovníka v Hradci Králové, kde zemřel v r. †1859. Bohužel není známa jeho podoba, tak alespoň jeho podpis z matriky.

		Vlastimil Hálek farář, byl vydavatelem Farního věstníku v letech 1908 -1916. Narozen *20. 7. 1868 v Pacově, vysvěcen na kněze 19. 7. 1891, nositel papežského vyznamenání Pro Eccslesia et Pontifice

		Václav Holub farář * 1875 Spálené Poříčí, vysvěcen na kněze 10. 7. 1898, farářem v Liboci od roku 1919 - 1951, †7.8.1955 Spálené Poříčí.

		Páter František Stibor * 1. 10. 1848 † 29. 4. 1935 nebyl sice libockým farářem, sloužil v Jinonické farnosti, ale v Liboci žil a libockým vypomáhal. Pan Antonín Mareš ve svých poznámkách na druhé straně jeho portrétu napsal P. František Stibor farář v Jinonicích, osob. děkan, konsistorní rada. Od r. 1924 v Liboci v důchodu, vypomáhal až do své smrti v Liboci. Zaopatřen kardinálem ThDr., JUDr. Karlem Kašparem. Zemřel 29. 4. 1935. Kněz - svým životem světec."