Libočák

Libocký, Císařský, Markitskej panskej rybník nebo prostě Libočák. Patří neodmyslitelně ke koloritu Liboce. Bohužel i zde se projevuje dravost developerů, kteří se za každou cenu snaží obestavět rybník sklobetonovými barabiznami. Asi se jim to povede, jak už to dnes bývá. Vlastní zisk a vlastní prospěch je postaven nad obecné blaho, morálku a veřejný prospěch. Jako z jiné planety zní záznam z kroniky: "Okrašlovací spolek Zveleba libocká", pro Liboc a okolí" jehož snahou jest zvelebování obce a jejího okolí vysazováním stromoví a udržování cest a jiné, založen byl…14. dubna 1899…Prvním úkolem spolku bylo zřízení koupadel na velkém rybníce pod obcí…Náklad na lázně – 6 kabin vyžadoval 1200 zlatých… Kronika též hovoří i o samotném rybníku: Samotný rybník "Císařský", který ve starších dobách již patříval klášteru břevnovskému rozporostírá se na výměře 3 hektarů, 8 arů a 59 m² [t.j. 30850m². dnešní rozloha je uváděna 27 035 m² a objem nádrže 44 933 m³] a připomíná se poprvé r. 1437. Za opata P. Volfganga Selendera- Prošovic povstala o rybník r. 1603 soudní rozepře, která se vlekla až do r. 1872, kdy bylo rozhodnuto, že jeho voda patří král. hradu na Hradčanech a ryby pak klášteru břevnovskému, s tou povinností rybník řádně čistiti a hráze v dobrém stavu udržovati….Přičiněním Zvelebovacího spolku v Liboci nalézají se na rybníku od r. 1901 "Koupadla", která jsou od r. 1903 obecním majetkem. Cesta nad rybníkem k domku p. Václava Kratiny č.p. 111 vedoucí, nazývána byla všeobecně cestou "Umrlčí", ježto tudy ubíraly se průvody pohřební na starý hřbitov…. [str. 28-30]

Historicky rybník byl a nadále je, zdrojem vody pro vodovod Pražského hradu, kde je voda využívána zejména k závlahám. Voda je z rybníka odebírána odběrným objektem umístěným v severovýchodní části hráze. V minulosti byla voda na Pražský hrad vedena systémem otevřených příkopů a trub, v současné době je již celý vodovod veden pod zemí.

V roce 1963 byl rekonstruován odběrný objekt pro hradní vodovod a jeho dílčí úpravy byly do dnešní podoby provedeny v 2. polovině 90. let minulého století při úpravě rybníka.

V roce 1987 byla provedena celková rekonstrukce rybníka. Rybník byl odbahněn a hráz byla opevněna polovegetačními tvárnicemi. Aby se rybník nezanášel sedimenty z potoka, byl přestavěn z průtočného na boční (tedy napájený zatrubněným náhonem). Úpravám neunikl ani Litovický potok, který byl napřímen, jeho koryto bylo prohloubeno a opevněno tak, jak ho vidíme dodnes.

Vegetační doprovod rybníka je velmi strohý a druhově chudý. K významným dřevinám patří pouze památný strom – dub letní nacházející se na levém břehu rybníka. Za zmínku ještě stojí vzrostlá smuteční vrba na nátoku.

V roce 2008 byly v rámci zpřírodnění okolí rybníka provedeny výsadby původních druhů dřevin a keřů. K vodní hladině se vysadily vrby a olše, na břehy pak javory a duby. Aby bylo alespoň z části zakryto nevzhledné opevnění z polovegetačních tvárnic, byly břehy osázeny rohožemi se vzrostlou mokřadní vegetací.

V současné době je Libocký rybník využíván také pro chov ryb jako komorový (zimovací) a každé jaro se kvůli výlovu pravidelně vypouští.

[Lesy hl. m. Prahy].