Železnice v Liboci a Ruzyni

Tak se blíží doba, kdy přes Liboc a Ruzyni povede dvoukolejná rychlodráha. Bude vybudována nová zastávka Liboc u ulice Brodecká a Pavlovská, Zcela se změní situace u přemostění Libocké. Jinak to bude vypadat po úpravě viaduktu u Libockého rybníka. Liboc i Ruzyně v některých místech bude změněna k nepoznání. Cílem tohoto příspěvku není obhajoba, či kritika navrhovaného řešení. To je věcí stále probíhajících jednání, projednávání připomínek, vyhodnocování různých názorů… Chtěl bych jen pro budoucí generace dokumentovat, jak to asi vypadalo před realizací tohoto díla. Samozřejmě, že bude skvělé, když to doplníte o Vaše komentáře, fotografie, vzpomínky.

Nebojte se krátkých kódu – 6. záložky

Záložky, lépe řečeno karty vám umožní rozdělit obsah pomocí horizontálních nebo vertikálních karet. Můžete určit, která záložka bude vybrána ve výchozím nastavení, a libovolnou záložku proměnit v odkaz. Jako obsah můžete použít libovolný HTML kód nebo i jiné krátké kódy. Vyžaduje to však základní znalosti HTML i osvojení krátkých kódů. Proč raději volím název „karty“? ono to připomíná karty v prohlížečích a Google ten název používá. Záložku chápu jako HTML Záložku neboli kotvu „anchor“. Všiměte si, že poslední karta „Název“ má atribut anchor „prazdna“ Když budu potřebovat tuto kartu otevřít použiji hypertextový odkaz https://www.periferieprahy.cz/blog/2025/08/02/nebojte-se-kratkych-kodu-6-zalozky/#prazdna. Na konci odkazu je hashtag #prazdna a díky tomu kliknutím na odkaz kartu otevřeme.

Nebojte se krátkých kódu – 5. spoilery

Tento krátký kód umožňuje vytvářet bloky se skrytým obsahem – spoilery (přepínače). Skrytý obsah se zobrazí po kliknutí na název bloku. Pro každý spoiler můžete zadat různé ikony nebo dokonce použít různé styly.

Vytvářet spoilery pomocí krátkých kódu doporučuji těm pokročilejším, protože už si nevystačíme jen s obvyklým dotazníkem, protože musíme upravovat hodnoty až ve zkráceném zápisu. Vyžaduje to někdy i elementární znalosti HTML.

Nebojte se krátkých kódu – 2. galerie

Galerii fotek můžete udělat v nabídce bloků. Po kliknutí vás to vyzve ke vložení fotek. Můžete volit „Upload“ a nahrát fotky z vašeho počítače nebo „Knihovna medií“. To doporučuji. Nahrajte si fotky do knihovny médií a doplňte Titulek a Název obojí se stejným textem. Proč, protože v této galerii a karuselu (Krátký kód) se objevuje …
Pokračovat ve čtení Nebojte se krátkých kódu – 2. galerie

Králíkáři a zahrádkáři

Spolek králíkářů se nazýval celým jménem „Spolek chovatelů králiků a drobného zvířectva pro Liboc a okolí“ vznikl v roce 1925. Později, v roce 1931, změnil název na „Spolek chovatelů králiků a drobného zvířectva v Praze – Liboci“ a v roce 1959 byl přeměněn na „Pobočku Čsl. svazu chovatelů drobného hosp. zvířectva“…

Vzdělávací spolky

Ochotnický spolek SOBĚSLAV připomíná se v Hor. Liboci č.p.18 již 1879
Vzájemně se podporující a vzdělávací spolek Vlastimil pro Liboc a okolí .
Okrašlovací spolek Zveleba Libocká
Všeodborový spolek dělnický Pokrok, později Vzájemně se podporující a vzdělávací spolek nár. soc. Havlíček v Liboci
Svornost, vzájemně se podporující ochotnická jednota.
Zpěvácký spolek Hvězda

Ostatní spolky

Ve Spolkovém katastru je zapsáno i mnoho dalších spolků, sdružení a svazů. Protože jsem o těchto spolcích mnoho nenalezl, uvádím jen odkaz na záznam v Archivu hl. m. Prahy, kde jsou katastrální knihy spolků uloženy. Je tam ještě mnoho jiných, ale po některých, zejména po spolcích politických a těch, které vznikly po roce 1947 ani pátrat nebudu.

Okrašlovací spolky

Okrašlovací spolek „Zveleba Libocká“ pro Liboc a okolí, jehož snahou jest zvelebování obce a jejího okolí vysazováním stromoví a udržování cest, založen byl schválením stanov místodržitelstvím v Praze dekretem – výměrem dne 14. dubna 1899 č.56.584 v hostinci Václava Holečka – u české koruny v Horní Liboci. Prvním starostou zvolen Josef Ruprecht, místostarostou Václ. Kyndl a jednatelem P. Vlast. Hálek.

Tělovýchova a sport

V Liboci a Ruzyni působily dva hlavní tělovýchovné spolky. Větší, co do počtu členů, byl Sokol. Také v pestrosti ve složení členstva podle vzdělání, povolání, sociálního postavení, věku…převládal rovněž Sokol. Jak naznačuje název druhého spolku Dělnická tělocvičná jednota (DTJ), členstvo tvořily hlavně dělníci a drobní živnostníci.

Zaniklé živnosti a obchůdky

V Liboci a Ruzyni bylo mnoho drobných i větších obchodů a provozoven se službami všeho druhu. Holiči, truhláři, koláři, sklenáři, zedníci…a mnoho dalších profesí, které přinášeli libockým obživu. Těm je věnována rubrika „Služby a obchody“. Zvláštní rubriky jsou věnovány zemědělcům, kovářům a řetězokovářům, mlíkařům, zedníkům a řezníkům. Samostatnou rubrikou jsou též libocké a ruzyňské hospody a podobná zařízení.

Č.p. 500 škola Vlastina ulice

V roce 1959 byla otevřena nová libocká škola ve Vlastině ulici a sem se přestěhovaly děti ze školičky v ulici U Silnice a přibyli žáci z vyšších ročníků, kteří dříve navštěvovali školu v Ruzyni, nebo ve Vokovicích. I to je také historie. Dnes je tady, díky výši školného, pro většinu libockých dětí nedostupná, „The Prague British School“. Je to divnej svět, divný věci, když se jinde pořádají sbírky, aby si děti chudých rodičů, kterým se běžně říká „socky“, mohly koupit školní obědy. Psáno v roce 2017.

Č.p. 624 potraviny v Jenečské

Kolem roku 1975 byl na rohu Jenečské a Špotzovy ulice postaven na volném prostranství nový objekt prodejny družstva Včela. Byl zde pultový prodej potravin, zeleniny, lahůdek i masa. Po roce 1989 byla prodejna pronajímána různým „obchodníkům“, kteří si z toho chtěli udělat zlatou žílu.

Č.p. 383 potraviny v ulici Ke Džbánu

Roh ulic Ke Džbánu a Jenečská tvoří dům č.p. 383, kde byl obchůdek s potravinami. Na snímcích z roku 2009 je patrný zazděný vchod do krámku, který byl za těmi okny v přízemí. Poslední prodavačka tam byla paní Božena Hofmanová. Prodávat se zde přestalo po otevření nové prodejny Včely v Jenečské č.p. 624 kolem roku 1975.

Č.p. 374 řeznictví pana Samka

Roh ulic Ke Džbánu a Vlastiny. Tady kdysi bývalo řeznictví pana Samka. Na snímku z roku 2012 je na omítce patrné, kde byla výloha a vstupní dveře do obchodu. Budova prošla rekonstrukcí, jak je vidět na snímku z roku 2019. Dveře se opět objevily tam, kde byl původní vchod do obchodu.

Č.p. 366 ordinace MUDr. Kůrky

Lékaře, MUDr. Ladislava Kůrku, znalo několik generací libockých pacientů, o které pečoval, a které léčil. Měl svou ordinaci praktického lékaře právě v přízemí tohoto domu již v období 2. světové války, možná i dříve a pokud si pamatuji, tak s praxí skončil někdy koncem sedmdesátých let. Poté zde ordinovaly postupně ještě dvě lékařky. Definitivně ordinace praktického lékaře tady skončila někdy v plovině osmdesátých let.

Č.p. 363 Bratrství p. Němec

Na fotce z roku 2011 jsou tu potraviny stále, jen už to není prodejna Bratrství jako kdysi, kdy zde prodával pan Němec. Dnes (2022) je v tom předním krámu večerka. Bývalo tady jeden čas i papírnictví. Další obchůdek, ten zadní, byl obchod s textilní galanterií. Teď se píše rok 2025 a je zde v obou obchůdcích večerka.

Č.p. 362 hospoda za vozovnou

Ještě k hospodě „Na růžku“. Tam byl po mnoho let majitelem pan Zájeda. Jinak se jí říkalo:“U kulaté báby“. Snad pro korpulentnost jeho paní. V témže domě byl také obchod, tedy lépe řečeno obchůdek se zeleninou a ovocem. Vlastnil ho pan Pánek a provozoval prodej v zimě ve sklepě a za pěkného počasí vyndal na chodník stůl a prodával venku.V prvním patře sousedního domu měl ještě ordinaci dentista Müller. Tomu visel pod okny v patře plechový štít s označením: „DENTIST – DENTISTA.“ 5. května byl tento štít stržen a s rámusem dopadl na chodník. Tyto informace a události se vztahují k Ulici Za vokovickou vozovnou, kde jsem s rodiči bydlel a to v domě č.p.365/13 ve třetím patře. V té době mi bylo bez dvou týdnů devět let.[ze vzpomínek pana Eduarda Adamce]

Č.p. 360 „Sbíhavka“

Dnes jim bude přes devadesát a ty, jež o ně s láskou pečovaly již nežijí. Ano, hovoříme o dětech z mateřské školy ve Sbíhavé ulici a jejich paních učitelkách, kuchařkách, školnicích i uklízečkách, kteří v roce 1936 zahajovaly provoz v nové, na tehdejší poměry velmi moderní mateřské školy a jeslí. Asi rády opouštěly prostory libocké školy u kostela a uvítaly čisté a světlé prostředí, které jim nová budova nabízela. Na stránce jsou použity materiály ze školní kroniky a školních alb, s laskavým svolením paní ředitelky Bc. Heleny Petříčkové.

Č.p. 353 obchůdky v Litovické

Roh ulice Jenečské a Litovické č.p. 353. Vlevo byla mlékárna. Pamatuji si, že zde ještě po roce 1989 byla pěkná cukrárnička, kterou asi zdecimovala konkurence nadnárodních prodejních řetězců. Vpravo byla prodejna masa. Skončila kolem roku 1980, to když v Jenečské byla masna ve Včele č.p. 624.

Č.p. 314 potraviny pí. Fouskové

K paní Fouskové jsem rád s maminkou chodil. Měla v obchodě na levé straně pultu velký mlýnek na mák. Byl z litiny, měl ozubená kola a válce, mezi které mák padal a byl jimi rozmačkán.Točilo se litinovým kolem s rukojetí. Zatočit tímto kolem jsem si mohl občas i já a také i ostatní děti. Jinak by mlýnek zahálel, protože mák v té době nebyl.

Č.p. 312 stavba domu

Pan Eduard Adamec, při svých libockých toulkách poznal pana Chocholu a ten mu zapůjčil fotografie ze stavby tohoto domu v Braškovské ulici. Některé z nich zde uvádíme. Všimněte si v jaké krátkosti byla zhotovena stavba. Necelé tři měsíce. A potom, že je to z cihel pomalé a musí se stavět jen z panelů a betonu. Pan stavitel Brych by nám to předvedl. On totiž ten dům s číslem popisným 312 stavěl.

Č.p. 292 sodovkárna pana Hudce

Eldorado byla restaurace a sodovkárna pana Františka Hudce založená roku 1898. Pro hosty tu byl také kuželník, ale i kulečník a houpačka. Pořádaly se tu často koncerty při nichž se podávalo dobře vyleželé pivo a víno. Byla tu i vyhlášená sodovkárna, která zpracovávala minerální vodu z místních pramenů pod názvem „Libocká“. O kvalitách a dobrozdáních této minerální vody si můžete přečíst zde. Jeden čas zde bývalo i řeznictví, kam chodili nakupovat i obyvatelé nedalekého, nově vybudovaného sídliště Petřiny. Ale to už tady hospoda nebyla.

Č.p. 288 vila Kirchner

Zajímavá, památkově chráněná stavba z roku 1891, ve stylu novorenesančních italských vil v ulici Na Vypichu, patřila původně rodině Kirchnerů z Neukirchenu. Postavil ji Jan (*1866), okresní hejtman místodržitelství v Praze. Vzorně udržovaná se v podstatě dochovala ve své původní kráse dodnes. Měl jsem štěstí, že se mi ozval pan Pavel Vaněk, který vlastní fotografické desky z pozůstalosti po následném majiteli této vily, pana Soudka a dovolil jejich zveřejnění. Fotky údajně pocházejí z období kolem roku 1924.

Č.p. 279 Kresovo řeznictví

Na dobové fotografii je v popředí vpravo dům č.p.279. Podle pamětí pana †Mareše mladšího zde bývalo řeznictví pana Kresy a správkárna obuvi. Ještě dříve zde byl Jan Opalecký. Je to vidět na vývěsním štítě za stromem. Mohl to být řezník podle toho muže v popředí v zašpiněné zástěře. Vedle lze přečíst ještě slovo Tabák. Další dům za prolukou s č.p.278 byla Hroníkova restaurace a za nim je č.p.292 Hudcovo Eldorado.

Č.p. 278 „U Hroníků“

Hned za restaurací a sodovkárnou pana Hudce bývala jednopatrová budova, kde na zahradě měla modlitebnu československá církev husitská a kde bylo i sídlo tělovýchovné organizace Orel. Zde provozoval také své pohostinství pan Hroník. Dokonce se zde hrávalo i divadlo. Vše podle vzpomínek †A. Mareše.

Č.p. 268 „U České koruny“

Toto není záznam z kroniky, ale vyprávění pana Bohumila Holečka – prapravnuka pražského měšťanosty Matyáše Holečka, potomka vladyků Holečků z Holedče. Předek Matyáš ….dostal 5. února 1535 od krále Ferdinanda I. dekret, který mu dával právo otevřít si hospodu a navíc ho povýšil na „měšťanostu erbovního“…. Před dvěma sty lety Holečkovi postavili novější zahradní hospodu hned naproti vchodu do obory. Tu potom vyhledávali nejen místní usedlíci, mezi nimi také Julius Zeyer… Se Zeyerem zde často sedával Antonín Dvořák, nejedním douškem se osvěžil Jan Neruda, Vítězslav Halek….Mikoláš Aleš, Vojtěch Hynais, Max Švabinský, Ema Destinová, Eliška Krásnohorská…..

Č.p. 271 „U Tampů“

Hned, naproti hospody „U české koruny“, byla při hlavním vchodu do obory Hvězda další velká zahradní restaurace pana Tampy. Restaurace měla krytou verandu s jevištěm. Později pronajal hospodu pan Doležal, proto se zde ještě než došlo k přestavbě, říkalo „U Doležalů“ .

Č.p. 251 čeledník

Kdysi č.p.1 v katastru Horní Liboce. Tento dům, který vidíte dole na obrázku vlastnil František Holeček (*8.7.1833) a tady se narodil i jeho syn Václav (*4.11.1863). Ten Václav Holeček, který začal provozovat hostinskou živnost v Horní Liboci č.p.18 dnes č.p. 268. Domek na snímku stál na místě dnešní honosné stavby č.p. 251 a byl dříve zapsán v katastru jako nemovitá kulturní památka.