Kolem roku 1975 byl na rohu Jenečské a Špotzovy ulice postaven na volném prostranství nový objekt prodejny družstva Včela. Byl zde pultový prodej potravin, zeleniny, lahůdek i masa. Po roce 1989 byla prodejna pronajímána různým „obchodníkům“, kteří si z toho chtěli udělat zlatou žílu.
Rubrika:Služby a obchody
V Liboci a Ruzyni bylo mnoho drobných i větších obchodů a provozoven se službami všeho druhu. Holiči, truhláři, koláři, sklenáři, zedníci…a mnoho dalších profesí, které přinášeli libockým obživu. Těm je věnována tato rubrika . Zvláštní rubriky jsou věnovány zemědělcům, kovářům a řetězokovářům, mlíkařům, zedníkům a řezníkům. Samostatnou kapitolou jsou též libocké a ruzyňské hospody a podobná zařízení.
Č.p. 481 drogerie pana Janouška
Tady v přízemí bývala drogerie pana Janouška. Je to roh Libocké a Jenečské. Pamatuji se, že ještě kolem roku 1970, byl na levé stěně nápis DR GERIE. Chybělo tam O. A já, trouba, myslel, že tam má ordinaci nějaký doktor GERIE.
Č.p. 450 „Arma“
Arma se tomu říkalo proto, že v okolních domech žilo mnoho důstojnických rodin ( pro nezasvěcené: tak se říkalo prodejnám v kasárnách a vojenském prostoru vůbec). Objekt stál naproti škole ve Vlastině ulici.
Č.p. 383 potraviny v ulici Ke Džbánu
Roh ulic Ke Džbánu a Jenečská tvoří dům č.p. 383, kde byl obchůdek s potravinami. Na snímcích z roku 2009 je patrný zazděný vchod do krámku, který byl za těmi okny v přízemí. Poslední prodavačka tam byla paní Božena Hofmanová. Prodávat se zde přestalo po otevření nové prodejny Včely v Jenečské č.p. 624 kolem roku 1975.
Č.p. 374 řeznictví pana Samka
Roh ulic Ke Džbánu a Vlastiny. Tady kdysi bývalo řeznictví pana Samka. Na snímku z roku 2012 je na omítce patrné, kde byla výloha a vstupní dveře do obchodu. Budova prošla rekonstrukcí, jak je vidět na snímku z roku 2019. Dveře se opět objevily tam, kde byl původní vchod do obchodu.
Č.p. 368 obuvník
Braškovská 368. Podle vzpomínek pana Adamce zde měl dílničku švec. V omítce se dodnes rýsují zazděné dveře a výklad. Nezná někdo jméno toho živnostníka a osud té dílničky?
Č.p. 363 Bratrství p. Němec
Na fotce z roku 2011 jsou tu potraviny stále, jen už to není prodejna Bratrství jako kdysi, kdy zde prodával pan Němec. Dnes (2022) je v tom předním krámu večerka. Bývalo tady jeden čas i papírnictví. Další obchůdek, ten zadní, byl obchod s textilní galanterií. Teď se píše rok 2025 a je zde v obou obchůdcích večerka.
Č.p. 353 obchůdky v Litovické
Roh ulice Jenečské a Litovické č.p. 353. Vlevo byla mlékárna. Pamatuji si, že zde ještě po roce 1989 byla pěkná cukrárnička, kterou asi zdecimovala konkurence nadnárodních prodejních řetězců. Vpravo byla prodejna masa. Skončila kolem roku 1980, to když v Jenečské byla masna ve Včele č.p. 624.
Č.p. 314 potraviny pí. Fouskové
K paní Fouskové jsem rád s maminkou chodil. Měla v obchodě na levé straně pultu velký mlýnek na mák. Byl z litiny, měl ozubená kola a válce, mezi které mák padal a byl jimi rozmačkán.Točilo se litinovým kolem s rukojetí. Zatočit tímto kolem jsem si mohl občas i já a také i ostatní děti. Jinak by mlýnek zahálel, protože mák v té době nebyl.
Č.p. 306 řezník pan Nohavec
Roh Dolanské a Braškovské. Tady, podle svědectví pana Eduarda Adamce, bývalo řeznictví pana Nohavce.
Č.p. 296 koloniál pana Herycha
Naproti restauraci Eldorado a sodovkárně pana Hudce, byl přes ulici malý obchůdek pana Herycha. Na dobových fotografiích někdy z počátku dvacátého století je vidět, že zde bylo značně živo.
Č.p. 292 sodovkárna pana Hudce
Eldorado byla restaurace a sodovkárna pana Františka Hudce založená roku 1898. Pro hosty tu byl také kuželník, ale i kulečník a houpačka. Pořádaly se tu často koncerty při nichž se podávalo dobře vyleželé pivo a víno. Byla tu i vyhlášená sodovkárna, která zpracovávala minerální vodu z místních pramenů pod názvem „Libocká“. O kvalitách a dobrozdáních této minerální vody si můžete přečíst zde. Jeden čas zde bývalo i řeznictví, kam chodili nakupovat i obyvatelé nedalekého, nově vybudovaného sídliště Petřiny. Ale to už tady hospoda nebyla.
Č.p. 291
Sestupná č.p. 291, zde bylo hned několik provozoven: knihař pan Měšťan, řezník pan Hampl a truhlář pan Červ.
Č.p. 279 Kresovo řeznictví
Na dobové fotografii je v popředí vpravo dům č.p.279. Podle pamětí pana †Mareše mladšího zde bývalo řeznictví pana Kresy a správkárna obuvi. Ještě dříve zde byl Jan Opalecký. Je to vidět na vývěsním štítě za stromem. Mohl to být řezník podle toho muže v popředí v zašpiněné zástěře. Vedle lze přečíst ještě slovo Tabák. Další dům za prolukou s č.p.278 byla Hroníkova restaurace a za nim je č.p.292 Hudcovo Eldorado.
Č.p. 272 holičství Ojuki
Osud tohoto domečku v Libocké ulici je uzavřen. Míval zde holičství pan Brož, kterému blízcí přátelé říkali Ojuky. Už nevím proč.
Č.p. 269 drogerie
Libocká č.p.269, tady bývala drogerie paní Skovajsové.
Č.p. 243
Jenečská č.p. 243, zde bývalo holičství a kadeřnictví pana Konečného. Pan Eduard Adamec vzpomíná: “ Jen pro zajímavost uvádím, že pan Konečný dával dětem „mejdlíčko“ ve tvaru trpaslíka. Ovšem pod podmínkou, že nebudou při stříhání zlobit.“
Č.p. 236
Na rohu Dolanské a Jenečské byl, dle vzpomínek pana Eduarda Adamce, další obchůdek s potravinami.
Č. p. 213 – lékárna
Tady, na Libocké č.p. 213, vedle fary, bývala svého času lékárna pana Eugena Kerlického.
Č.p. 212 – potraviny Lebedovi
Na rohu Jenečské a Přední byla, dle vzpomínek pana Adamce, další prodejna potravin.
Č.p. 189 drogerie pana Blahníka a pošta
Tady bývala kdysi pošta, o které pan Adamec píše: „……Ulice Pavlovská sice existuje, ale je situovaná trochu jinde. V té staré, v č.p. 69, totiž byla libocká pošta, která se později přestěhovala do ulice U Stanice do č.p.189, kde bývala drogérie pana Blahníka. Tato pošta se za čas stěhovala do ulice Přední na její dolní konec, kde je dnes mateřská školka v č.p. 148 Vedle schodů bývala dřevěná šupna na balíky, která dětem sloužila též jako skluzavka. Ale ty zadřené třísky!!!“
Č. p. 175 Veleslavín – čokoládovna
Standard. To byla značka čokolády, která se zde vyráběla od roku 1903. U zrodu stáli bratři František a Rudolf Kroupovi a čokoládovna se brzy stala nejprve v Rakousko-Uhersku a později v Československu jednou z nejznámějších.
Č. p. 175 | č . p. 211
Fotografie z 16.7.1943 ná představuje Libockou ulici v pohledu od „Brůdku. V dvojdomě na snímku vlevo byly dva obchůdky. Ten zadní s č.p. 175 bylo řeznictví pana Josefa Brožka, později zde bylo obuvnictví a nakonec trafika.
Přední obchůdek byla v č.p. 211 cukrárna pana Zahradnického.
Č.p. 146 Strachovo sklenářství
Na dvoře domu Jenečská č.p. 146 byla sklenářská dílna, kde můj dědeček a poté můj otec zasklívali. Děda měl veliké sklenářství na Žižkově a v Liboci měl menší dílnu, kde zasklíval jen tak pro sousedy, když někdo přišel s rozbitým oknem. Děda byl velice zručný a kromě standardního zasklívání také sklo brousil, leptal a uměl i lepit akvária. Traduje se historka, že když se zasklívaly kopule na tehdy novém Wilsonově nádraží byla vypsána soutěž na zasklení kopulí. Dědův bratr Josef Strach byl poměrně schopný obchodník, ale jako sklenář prý moc šikovný nebyl .
Č. p. 135 pekařství pana Švece
Kdysi, tady na ulici Libocké č.p. 135, bývalo pekařství pana Švece.
Č.p. 130 – truhlářství pana Vohanky
Dům postavil pan Stanislav Vohanka, který přišel do Liboce ke konci 19. století a postavil v Liboci několik domů. Naposledy č.p. 130, kde provozoval truhlářskou živnost. Kolem roku 1930 prošel dům celkovou rekonstrukcí a pan Vohanka modernizoval i technologii truhlárny tak, že svou živnost mohl prezentovat jako „Strojní truhlářství“. V domě byla i prodejna vyrobeného nábytku.
Č.p. 124 – řeznictví pana Dolejše
Kdysi, zde v Libocké č.p. 124, bývalo řeznictví pana Dolejše.
Č.p. 115 – obchůdek v Pelikánově ulici
Pan Adamec vzpomíná „Sejdeme pár kroků níže a jsme v Pelikánově ulici.Před námi je žlutý domek, v jeho pravém rohu byla prodejna potravin – koloniál paní Pečené. Pár čtverečních metrů. Tam jsme si kupovali cestou do školy housku na svačinu. Jméno majitele si nepamatuji. Vedle tohoto domu jsem k panu Šrajerovi chodil ‚do piána‘.“
Č.p. 108 potraviny a mandl p. Slavíkové
V Domcích č.p. 108 – zde bývaly potraviny a mandl paní Slavíkové. V roce 1921 byl majitelem Josef Vilém.
Č.p. 90 kadeřnictví pan Zavázal
Tady, ve Špotzově ulici, dříve Hostivické č.p. 90, bývalo holičství a kadeřnictví pana Zavázala. Před rokem 1921 zde žil pan Maxim Najmajer. Domek již neexistuje byl v roce 2024 zbourán a staví se zde něco nového.
Č.p. 73 Ruzyně – Šmídovi
Na rohu Mladotické a bývalé Ruzyňské, byl obchodní dům pana L. Šmída. Je to už sice na katastru Ruzyně, ale obchod sloužil jak libockým, tak ruzyňským sousedům.
Č.p. 74 pekařství pana Husdorfa a mlékárna paní Kubů
Zde, v Libocké ulici, bývalo pekařství pana Husdorfa a mlékárna paní Kubů. Jakékoliv historické zajímavosti k tomuto domu a osudu lidí, kteří zde provozovali svou živnost, rád doplním.
Č.p. 73 „Na schůdkách“
Roh U Silnice a Libocké. Byl zde koloniál s obchodníkem panem Františkem KLÁNEM . Chodilo se nakupovat “ Na schůdky“. Byly zde potraviny i po roce 1989 (Tomanovi) a později kadeřnictvi. Pamětníci uvádějí, že původně zde byla prodejna vína pana Vitkeviče.
E. č. 46 Vokovice – obchod u vozovny
Pan Adamec ve svých vzpomínkách píše o tomto objektu:
„Sice leží na katastru obce Vokovice, ale převážně obchody vlastnili občané z Liboce. Jmenuji je odspoda: Paní Dvořáková-mlékárna, pan Razim-holič a kadeřník, pan Korhoň-trafikant, pan Váňa-potraviny a poslední obchod byla cukrárna. Na jméno majitelky si nevzpomínám. Mezi holičstvím a trafikou měli „tramvajáci“ WC. Dříve zde, až do roku 1947, totiž byla konečná el. dráhy č. 11″.
Dodávám, že obchod s potravinami a zeleninou zde přežíval ještě po roce 1989, než zcela zahynul na úbytě.
Č. p. 45 krámek Václava Nováka
Tam. kde navazuje ulička Úzká na Šebestiánovu, býval kdysi v č.p. 45 krámek pana Václava Nováka. Jak toto místo vypadalo cca v roce 1935 dokazuje fotografie manželů Hlouškových z č.p.19 s Václavem Tomanem. Za nimi je stavení, kde býval krámek. Na další fotografii jsou zachyceny dcery pana Nováka, které také nějaký čas krámek provozovaly. Podle matriční záznamů se pravděpodobně jmenovaly Magdalena *4.8.1890 (provdala se v Liboci 26.12.1923 za Antonína Tomana) a Antonie *13.7.1894.
Č.p. 35 Pekařství Václava Černého
V Pelikánově ulici č.p. 35 bývalo pekařství pana Václava Černého, jehož podobizna se dochovala. Druhá fotografie je zhotovena před tímto pekařstvím. Jen bohužel nevím, kdo na fotografii je. Neporadí někdo? Pan Václav Černý je veden na seznamu z roku 1921 pod č.p. 35a. Pod číslem 35 je veden Karel Křížek a v roce 1840 zde …
Pokračovat ve čtení Č.p. 35 Pekařství Václava Černého
Č.p. 33 Truhlářství Herych
Truhlářství v dnešní Pelikánově ulici vlastnila rodina Herychových. První doložitelný záznam, s uvedeným číslem domu 33 v matrikách narozených, je ze dne *19.12.1775. To se zde Janu Dobrovodskému, nádeníku a jeho ženě Kateřině narodila dcera Kateřina. První záznam se jménem Herych je z *15.7.1787. Tehdy se zde v č.p. 33 narodil Jan; otcem byl Matěj …
Pokračovat ve čtení Č.p. 33 Truhlářství Herych
Č. p. 30 v Liboci a č. p. 519 v Ruzyni
Ze vzpomínek pana Adamce: "Když jsem chodil do školy, tak tam měl papírnictví pan Nechanský. Pan Nechanský měl také papírnictví u školy ve Vokovicích a to hned za restaurací U Vlasty. Mezi bývalou restaurací U Švarce a papírnictvím Nechanský je ulička beze jména, která byla naší denní zkratkou při cestě do a ze školy. Ta …
Pokračovat ve čtení Č. p. 30 v Liboci a č. p. 519 v Ruzyni
Č.p. 15 Řezník Jan Svoboda
Nedaleko, od dnes již zaniklých statků s č.p. 17 a 14 a zachovalého statku s č.p. 18, stojí v Rybničné ulici usedlost s č.p. 15. Vzpomeňme na její majitelé a obyvatele podle historických záznamů: V matrikách narozených jsem objevil záznam z roku 1796 kde je uveden v č.p. 15 Jan Svoboda, řezník. V roce 1826 …
Pokračovat ve čtení Č.p. 15 Řezník Jan Svoboda
Č. e. 12 Prodejna paní Pavlasové
Č.p. 29 Rejtharovi, Bryndovi, Marešovi, pošta a četnická expozitura
V tomto domě naproti kostelu byla zřízena v roce 1905 četnická expozitura s jedním mužem. Také je ze uváděna i pošta a to v letech 1893 – 1934. V č.p. 69 byla pošta asi od roku 1934 – 1958, kdy se přestěhovala do č.p. 188 kde působila do roku 1977. Asi jeden rok po revoluci …
Pokračovat ve čtení Č.p. 29 Rejtharovi, Bryndovi, Marešovi, pošta a četnická expozitura
