ychtáři
a starostové
Podle přepisu matrik libockých a "Pamětní knihy libocké" a zápisů v matrikách lze sestavit jací mužové byly postaveni do čela obce. Prvním známým rychtářem byl v roce 1767 Matěj Šesták [s.1] (prof. Jan Herink uvádí dokonce rok 1707).
Roku 1777 připomíná se v Liboci rychtář Vácslav Tuček *15.8.1721 [s. 36b] z č.p.13, syn Vojtěcha Tučka.
V letech 1790 až 1802 je rychtářem Jan Tuček *20.5.1751 rovněž z č.p.13, syn Václava Tučka [s. 36b]
Ze záznamu o úmrtí Václava Holečka z č.p.17 je patrné, že funkci rychtáře vykonával i on, zřejmě po Janu Tučkovi . Zemřel †15.5. 1829 ve věku 85 let soused a spolu rychtář.
V roce 1848 žil v Liboci ještě jeden rychtář z tohoto rodu. Ten ale sloužil na břevnovském panství. Dokazuje to zápis v kronice …Za bouřlivého roku 1848, kdy v Praze bojováno na barikádách za práva a svobodu, vypravili se někteří odvážnější občané zdejší Pražanům na pomoc,…výpravě postavili se v čelo……a sedlák Holeček -č.17 t.č. též radní v Břevnově…..[s.41a,b]. To byl František Holeček, syn Václava Holečka. Je uváděn v záznamech o narození potomků jako rychtář na panství břevnovském viz (Alžběta *10.11.1848).
Posledním vrchnostenským rychtářem byl Václav Šesták *13.9.1787– †30.10.1862 z č.p.7 …jsa vysloužilým kyrysarem těla obrovského… [s.41a] jeho funkce skončila v roce 1849, kdy po zrušení poddanství byly zřizovány v souladu s tehdejší ústavou (4.3.1849) samosprávné orgány v čele se starosty…..voleni jsou obecní starostové i zástupcové na dobu tří roků…[s.41b].
Prvním voleným starostou uvádí se zde r. 1851 -1854 Jan Kubr [s.41b] z č.p.18 . Je to patrno též ze záznamu o narození syna Františka *16.9.1851, kde je uveden jako rolník a představený obce libocké.
Od r. 1856 – 1861 byl zde obecním starostou domkář Josef Urban z čp.43….který jsa pletichářem a karbaníkem…. [s.41b,42]
Po Urbanovi zvolen obec. starostou r.1861 Josef Šesták (* 30.11.1823 –† 16..6.1897 ) rolník z č.p.7, který místo mu svěřené zastával do r. 1867 [s.42]
R.1867 zvolen starostou obce Václav Šesták (*22.4.1831) rolník z č.p.18, který úřad ten zastával nepřetržitě po dobu 25 let, začež později – 1905- jmenován čestným občanem [s.42].
Přidělením Horní Liboce k Dolní r.1892 vypsal starosta Václav Šesták první společné volby do obecního zastupitelstva….V roce 1893 byl společným starostou zvolen Václav Kyndl, mistr zednický z Horní Liboce č.p.17 (*1856 – †1922) [s.45]
…Téhož roku – 1896 – vypsány jsou obecní volby… obec. starostou za III. sbor kandidující zvolen byl pak Josef Ruprecht (*29. 1. 1855 – †9.4.1916) mistr zednický z č.p. 44, který úřad ten dvakráte po sobě zastával a totiž po dobu šesti roků. [s.46]
Vypsáním obecních voleb 1902 zvolen starostou obce p. Josef Kubr (*6.4.1851), rolník čp.12 [s.48]
V roce 1922 byla Liboc připojena k Velké Praze a ztratila samosprávu.
Další významní libočtí občané
Český český prozaik, dramatik a epický básník *26 .4. 1841 – †29. 1. 1901, žil nějaký čas ve vile v Libocké č. p. 261. Vilu koupila Zeyerova matka v roce 1878. Po smrti Zeyerovy matky a značných finančních potížích, vilu koupila spisovatelka a Zeyerova obdivovatelka Anna Lauermannová, ale Zeyer žil ve vile dál. Poslední léta života však prožil u svého přítele a mecenáše Josefa Hlávky. Občas pobýval v Praze také u své sestry Heleny Jungfeldové, u níž zemřel 29. ledna 1901 po těžké srdeční nemoci.
Podle vyprávění Bohumila Holečka býval též hostem v jejich nedaleké restauraci.
*26. 8. 1896 †30. 6. 1942 za první světové války člen československých legií v Rusku, účastník bojů u Zborova, Bachmače a na transsibiřské magistrále. Po návratu sloužil v Československé armádě.
Od roku 1928 sloužil u 1. dělostřeleckého pluku v ruzyňských kasárnách jako zástupce velitele pluku. Žil se svou rodinou v Litovické ulici č.p. 357, v domech postavených v roce 1930 pro vojenské gážisty. Zde je také jeho pamětní deska.
Po okupaci byl členem odbojové organizace Obrana národa a společně s pplk. Josefem Balabánem a škpt. Václavem Morávkem vytvořil zpravodajskou skupinu Tři králové.Byl zatčen 31. 5. 1941,vyslýchán a mučen. Rozhodnutím stanného soudu byl popraven na kobyliské střelnici. Další podrobnosti viz Josef Mašín – životopis .
*18.3. 1918 – †22.7.2012 v Praze. Byl akademický malíř, žák Cyrila Boudy, Oldřicha Blažíčka a Josefa Sejpka. Roku 1940 začínal jako výtvarník v Topičově nakladatelství. Jeho tvůrčí práce je velmi rozsáhlá. Pracoval nejen jako grafik a výtvarník pro různá nakladatelství, ale i jako jevištní výtvarník, více jak 50 let byl členem břevnovského sboru. Byl velký znalec libocké historie. Jeho práce zveřejněné v časopisu Břevnovan poutavou formou seznamují čtenáře s nynější i zašlou slávou Liboce a jsou i velkou inspirací pro nás.
Naproti kostelu v Libocké č.p.29 žil a zemřel pan JUC Antonín MAREŠ, kronikář Liboce. Díky zachování písemných, fotografických a jiných materiálů jeho synem †Antonínem Marešem, byly založeny tyto stránky o libocké historii.
Osobnosti duchovní správy
Osobnostem duchovní správy obce je věnována pozornost na stránce libockého kostela a fary. Přesto na tuto stránku rozhodně patří duchovní o kterých víme, že nejen duchovní blaho obce bylo jejich prvořadým úkolem.
František Lampa byl farářem v období 1824 – 1851. Za jeho působení, po jeho sedmnáctiletém jednání a velkém úsilí, byl zbořen starý libocký kostel ve dnech od 18.4.1842 – 9.5.1842 a postaven nový, tak jak ho známe i dnes (základní kámen byl položen 28.5.1842, kostel byl vysvěcen 20.10.1844). Založil též i libockou kroniku. V roce 1851 ukončil své působení v Liboci pro nové poslání sídelního kanovníka v Hradci Králové, kde zemřel v r. †1859. Bohužel není známa jeho podoba, tak alespoň jeho podpis z matriky.
Vlastimil Hálek farář, byl vydavatelem Farního věstníku v letech 1908 -1916. Narozen *20. 7. 1868 v Pacově, vysvěcen na kněze 19. 7. 1891, nositel papežského vyznamenání Pro Eccslesia et Pontifice
Václav Holub farář * 1875 Spálené Poříčí, vysvěcen na kněze 10. 7. 1898, farářem v Liboci od roku 1919 – 1951, †7.8.1955 Spálené Poříčí.
Páter František Stibor * 1. 10. 1848 † 29. 4. 1935 nebyl sice libockým farářem, sloužil v Jinonické farnosti, ale v Liboci žil a libockým vypomáhal. Pan Antonín Mareš ve svých poznámkách na druhé straně jeho portrétu napsal: P. František Stibor farář v Jinonicích, osob. děkan, konsistorní rada. Od r. 1924 v Liboci v důchodu, vypomáhal až do své smrti v Liboci. Zaopatřen kardinálem ThDr., JUDr. Karlem Kašparem. Zemřel 29. 4. 1935. Kněz – svým životem světec.“
Komentáře