Pan Eduard Adamec, při svých libockých toulkách poznal pana Chocholu a ten mu zapůjčil fotografie ze stavby tohoto domu v Braškovské ulici. Některé z nich zde uvádíme. Všimněte si v jaké krátkosti byla zhotovena stavba. Necelé tři měsíce. A potom, že je to z cihel pomalé a musí se stavět jen z panelů a betonu. Pan stavitel Brych by nám to předvedl. On totiž ten dům s číslem popisným 312 stavěl.
Rubrika:Zedníci
Další rozšířenou profesí v obci byli zedníci. Podíleli se na soukromých stavbách statků, rodinných domků, dílen, ale i na stavbách prospěšných veřejnosti.
Č.p.156 Sokolovna
Podle záznamu z kroniky proběhlo založení „Tělocvičné jednoty Sokol v Liboci“ datuje se od r. 1896. Jednota dle hesla J. A. Komenského „V zdravém těle, zdravý duch“ má pečovati o zdravou výchovu tělesnou a duševní. Ano i působit mezi člany k utvrzení ducha národního. Prvním starostou jeho byl statkář Boh. Chvoj z Liboce, jednatelem rolník Boh. Piskáček z Ruzíně a náčelníkem Ant. Lorenz úředník cukrovaru ruzíňského. Nemalou zásluhu o založení jednoty svým povzbuzováním byl měl František Vošklivý – vulgo Husar – zedník z Liboce. Při jednotě ustavilo se r. 1896 „Družstvo pro vystavění tělocvičné sokolovny“ v Liboci. Místnosti od založení jednoty jsou v hostinci Jos. Kučery č.p. 36 [s.45a] Družstvo získalo úvěr 400 000 Kč a pro slavnostní zahájení stavby byl vybrán den výročí 300 let od popravy českých pánů, tedy 21. června 1921. Stavby se ujali místní řemeslníci, vesměs členové Sokola, místní sedláci poskytovali zdarma své povozy. Díky nadšení a elánu členstva byla sokolovna dne 29.1.1922 uvedena do provozu. Tělocvična měla rozměr 22*12*8 m a jeviště 12*6*5 m. Na pomoc pro splácení úvěru byl pořízen promítací přístroj, o sobotách a nedělích zde fungoval biograf. V budově byla zřízena i restaurace.
Č.p. 132 – Ruzyně stavba domu pana Šímy
Jedinou zajímavostí k tomuto domu pana Šímy, je fotografie zachycující jeho stavbu v Ruzyni, dnešní ulice Stochovská, někdy na počátku 20. stol. V pozadí je vidět obora „Hvězda“ a pravděpodobně dům č. p. 91 na dnešní Ruzyňské. Jak to postavili vidíte v „prolínačce“ na fotce z roku 2009.
Č. p. 44 a č. p. 297 dům Josefa Ruprechta a vila Čechie
Dům významné libocké osobnosti Josefa Rumprechta *29. 1. 1855 † 9.4.1916 , mistra zednického řemesla, později stavitele a libockého starosty v letech 1896 – 1902. Roku 1840 je zde uváděna Sumrová Magdaléna. Roku 1855 je zde již uváděn Matěj Ruprecht, krejčí, otec Josefa Ruprechta a otec Magdalény Sumrové Matěj, se svojí ženou Magdalénou rozenou Stejskalovou z Ruzyně č. 24.
Použité fotografie poskytla ze svého alba paní †Marie Šestáková, pravnučka Josefa Ruprechta a dcera libockého četníka pana Josefa Zůchy.
Č.p. 19 Hlouškovi
Asi uprostřed malebné uličky, která již svým názvem Úzká napovídá, že vznikla možná ve středověku, kdy neplatily různé normy určující šíři ulic. Původní domky byly jistě dřevěné, později přestavovány na zděné, ale ráz a proporce uličky zůstává nezměněna do dnešních dnů. Bohužel necitlivou rukou developerů byla rázovitost uličky navždy poškozena sklobetonovou zrůdou jako pomník korupce, …
Pokračovat ve čtení Č.p. 19 Hlouškovi
Č.p. 8 Tonkovi
Historický přehled obyvatel domu: Rok 1773 Jakub Živný, tesař Rok 1777 Antonín David, řezník Rok 1793 Josef Pavlovský, zedník Rok 1860 Štěpán Rychtařík, bednář Rok 1867 Pavel Laifr, zedník a Josef Lišný, dělník Rok 1873 František Procházka, krejčí Rok 1877 Josef Danda zedník, Václav Zajíc, mlíkař Rok 1893 Václav Kuželka, zedník Rok 1903 Václav Veselý, …
Pokračovat ve čtení Č.p. 8 Tonkovi
