Spolek králíkářů se nazýval celým jménem „Spolek chovatelů králiků a drobného zvířectva pro Liboc a okolí“ vznikl v roce 1925. Později, v roce 1931, změnil název na „Spolek chovatelů králiků a drobného zvířectva v Praze – Liboci“ a v roce 1959 byl přeměněn na „Pobočku Čsl. svazu chovatelů drobného hosp. zvířectva“…
Rubrika:Zemědělci
Nejvíce Libočáků bylo ještě nedávno, před nějakými sto lety, zaměstnáno v zemědělství. Vždyť tam, kde je dnes skladový areál, kasárna, sídliště Dědina, a domy kolem dnešní Evropské od Vokovic až k letišti, to byla samá pole. Neexistovalo ani letiště. I zde se pěstovaly brambory a obilí. Poslední zbytky zemědělské činnosti lze sledovat už jen podél Evropské poblíž Šestákovy skály a kolem letiště. A v Ruzyni potom okolo mohyly na Bílé Hoře. To je vše. Žalostně málo a zemědělské půdy stále ubývá a dál si v zájmu okamžitých zisků podřezáváme větev. Pohrdáme s dědictvím, které když prošustrujeme, nikdy znovu nenahradíme.
Č.p. 36 hostinec U Kučerů
Kučerova restaurace.
Další, neméně významnou libockou hospodou je hostinec o kterém lze právem tvrdit, že byl nejstarším hostincem v Liboci. Při číslování domů kolem roku 1770 bylo této usedlosti přiděleno číslo popisné 36. I když v matrikách starších jsou záznamy, které mohou mít souvislost s tímto domem, uvádíme zde pouze záznamy, ke je číslo popisné uvedeno, abychom vyloučili možná mylná tvrzení.
Č.p. 32 Ruzyňský mlýn
Ruzyňský mlýn býval natolik tajemný a záhadný, že podle některých pramenů, inspiroval Aloise Jiráska k napsání Lucerny. V naučné stezce "Oborou hvězda" se můžeme dočíst, že první zmínka o mlýnu je kolem roku 1720. To si stěžovali na místního mlynáře, že vodu používá jen pro své mletí a nepouští ji do královského rybníka (tj. do …
Pokračovat ve čtení Č.p. 32 Ruzyňský mlýn
Č.p. 18 Šestákův a Kubrův statek
Největší libocký statek na břehu rybníka se naštěstí zachoval i pro budoucí generace. Už sice dávno neslouží ke svému účelu, nyní je zde restaurace Libocký dvůr. Jako hospodářské stavení sloužil statek jako jízdárna ještě na sklonku 20. století. Pochvalu zasluhuje jeho skvělá oprava, se zachováním původních prvků. Určitě stojí za prohlédnutí při procházce kolem libockého …
Pokračovat ve čtení Č.p. 18 Šestákův a Kubrův statek
Č.p. 17 „Holečkárna“
Této, dávno zaniklé usedlosti, se říkávalo "Holečkárna". Majitel byl v roce 1773 Josef Holeček, sedlák. "Holečkárnu potkal neradostný osud již při požáru v roce 1887. Takto nám to popisuje pan prof. Jan Herink v časopisu Břevnovan: Nejvíce byly postiženy statky čp. 14 a 17, kde shořely stodoly, stáje i obytné domy. Méně postižená hospodářství čp. …
Pokračovat ve čtení Č.p. 17 „Holečkárna“
Č.p. 14 Usedlost Josefa Bubníka
Mnoho o historii této usedlosti nevíme. Dnes už původní zemědělská usedlost neexistuje a přibližně na jejím místě je zcela nový dům. Jediná zpráva z libocké kroniky říká: První činnost požární zahájili [libočtí dobrovolní hasiči] dne 26. srpna 1874 při požáru obilního stohu p. Václavu Novákovi z č.p. 14 náležející…. [42b] Bohužel později, v roce 1887, …
Pokračovat ve čtení Č.p. 14 Usedlost Josefa Bubníka
Č.p. 13 Statek „U Tučků“, později Kubrovi
Zatímco ohraničení zbořené usedlosti čp. 12 tvořilo dlouhou frontou parcely a s branou přes polovinu délky krátké ulice U stanice, v níž statek měl orientační číslo 2, sousední jižní hospodářství čp. 13 hraničilo s jakousi malou návsí u brodu přes potok jen nárožím stavební parcely a také branou těsně na břehu, a patřilo pod orient. …
Pokračovat ve čtení Č.p. 13 Statek „U Tučků“, později Kubrovi
Č.p. 12 Statek „U Kozáků „, později Kubrovi
Byly tedy zbourány zbytky dvou zruinovaných, nevyužívaných – ale v Liboci bohužel nejviditelnějších – obytných a hospodářských budov starých zemědělských usedlostí s popisnými čísly 12 a 13. Jejich uvolněné, sousedící stavební parcely, dvory a zahrady, ohraničené potokem, ulicí U stanice a i ulicí Libockou, vytvořily rozsáhlý prostor, určený k podobné zástavbě rodinných domů jako v …
Pokračovat ve čtení Č.p. 12 Statek „U Kozáků „, později Kubrovi
Č.p. 11 statek „U Rusů“
Roku 1773 zde žila rodina domkáře Jana Procházky, v roce 1785 domkáře ( později je uváděn jako chalupník) Jana Ruse, který se přiženil – vzal si Annu rozenou Procházkovou dceru Jana Procházky; v roce 1815 zde hospodařil jeho syn, chalupník Josef Rus, který se oženil s Kateřinou Wolfovou, dcerou kováře z Drahelčic. V roce 1855 …
Pokračovat ve čtení Č.p. 11 statek „U Rusů“
Č.p. 10 Statek „U Durasů“
Statek čp. 10 a k němu kdysi patřící chalupy, postavené na pozemcích statku, čp. 42 (později hospoda "U Veselých") a čp. 43 (blízko potoka za ohybem cesty k Ruzyni) a čp. 9 "U Kubátů" naproti statku, tvoříval po staletí na západě a na severu okraj středověké vsi Liboc. Spolu s nimi a také s řadou …
Pokračovat ve čtení Č.p. 10 Statek „U Durasů“
Č.p. 7 Tůmův, dříve Šestákův statek
Původně Šestákův statek č. p. 7 v Dolní Liboci, na Libocké ul. č. 45, zvaný postupně "U Holubů", "U Šestáků" a naposled "U Tůmů", býval jednou ze základních, nečetných velkých hospodářských usedlostí v samém jádru starobylé selské obce Liboc v neširoké plošině nivy Litovického potoka mezi návrším obory Hvězdy a skalnatým údolím Divoké Šárky. V …
Pokračovat ve čtení Č.p. 7 Tůmův, dříve Šestákův statek
