a
Nové
Na bývalé formanské cestě ze Slaného, Loun a Chomutova do Prahy a na Plzeň, na bývalé ruzyňské návsi v č.p 22 byla nejprve kovárna. Místo bylo zvoleno velmi dobře. Hned u vjezdu do vesnice. Tady, nedaleko od hostince v č.p. 20 se určitě překovávali koně formanů a opravovaly jejich vozy. Až později, když s rozvojem železnice formanskému řemeslu téměř odzvonilo, zde byla zřízena hospoda. S úbytkem formanských vozů také nebylo potřeba tolik kovářů poblíž starých formanských cest.
Samotná usedlost prodělala v průběhu let velké stavební přeměny. Předpokládám, že dnešní podoba vznikla někdy na počátku 20. století.
Vraťme se ale k původním obyvatelům, kteří zde provozovali kovářské řemeslo. První ověřený záznam v matrice narozených nám říká, že se zde dne *25.2.1773 narodila Kateřina Václavu Kubrovi, kováři a Kateřině. Nevyhledával jsem všechny záznamy o narození potomků. Další záznam o narození syna Jana je ze dne * 19.4.1796 kde rodiče jsou Václav Kubr, kovář ( zřejmě syn Václava Kubra) a matka Kateřina Kautská. Václav Kubr starší zemřel 10.2.1806 ve věku 54 let. Jeho žena Kateřina zemřela 27.9.1809 ve věku 61 let. Kovárnu převzal Václav Linhard mistr kovářský, který se oženil s Annou, rozenou Kubrovou. Nalezl jsem záznamy o narození jejich potomků: František *2.1.1810; Magdalena *26.11.1811- †9.6.1812; Josef *9.9.1816 a Jan *23.10.1818 . Tím končí sláva kovářských v č.p. 22.
I když se později občas najde nějaký záznam dokazující, že kovařina zde byla provozována i nadále, jedná se zřejmě o krátkodobé nájemce, protože dům pravděpodobně koupil před rokem 1840 František Löffel zuckerrafinär (spodiumfabrikant) na ruzyňské fabrice, čili továrník v bývalém ruzyňském cukrovaru, kde se vyrábělo i spodium-živočišné uhlí, které se používalo k rafinaci cukru. Čerpáno ze záznamu o narození jeho dětí, které měl s Annou, dcerou po vojenském mistru pekařském †Janu Pokorném z Prahy: Joannes *17.8.1840; Anna *28.4.1842.
Jako první zde provozoval hostinskou živnost Josef Eichler, hostinský. Zde se jeho ženě Ludmile narodily děti Josef *4.12.1869 a Barbora *15.6.1871 před roke 1875 přešel ke konkurenci a dělal hostinského v č.p.20. Dále uvádím už jen jména dalších hostinských, asi nájemců, s odkazem na matriční zápis, kde jsou uvedeni: 29.7.1875 Houška František, hostinský ; 19.5.1883 František Zvoníček hostinský .
Přibližně v letech 1908 až 1913 zde provozoval hostinec a řeznictví pan Bedřich Očenášek o kterém se více dočtete v pojednání paní Zdeňky Kovářové na stránce Zaniklé živnosti a obchůdky
Na překrásné fotce (kolem r. 1915) z pozůstalosti pana †Antonína Mareše (viz níže) je již objekt v podobě, jakou známe i dnes. Řekl bych lépe skoro jako dnes. Dřevěná okna vyměněna za plastová a co nejhorší, oblouková okna v 1. patře byla nahrazena obdélníkovými. Škoda. Podle nápisu zde byl hostinský Josef Juris a měl zde i obchod pan František Šmíd, který měl později obchod v Ruzyni č.p. 73.
Komentáře