bchodní
dům U Šmídů
Na rohu Mladotické a bývalé Ruzyňské, byl obchodní dům pana Šmída. Je to už sice na katastru Ruzyně, ale obchod sloužil jak libockým, tak ruzyňským sousedům.
Pan Petr Šmíd, potomek, mi vše upřesnil: Dovolte pár detailů ke kapitole zaniklé obchůdky. Já jsem pravnukem pana Františka Šmída, který vystavěl a provozoval „obchodní dům“ na křížení ulic Ruzyňská / Mladotická 73/2. Takže ten dům provozoval František se svými syny, než mu to znárodnili. K našemu domu tak máte chybně uvedeného Ladislava, má tam být správně uveden František Šmíd. Ladislav byl jeho nejmladší syn. Dále se zmiňujete o paní Šmídové v kasárnách. To byla moje babička, která pracovala v Armě a tuším děda, její manžel jí tam pomáhal a tuším i topil. Taktéž bydlela v našem výše uvedeném domě č.p. 73/2 a byla manželkou Václava, prostředního syna Františka Šmída. On měl tři syny. Nejmladší byl František, prostřední Václav a nemladší Ladislav. Nevím to nyní jistě, ale tuším, že jak pradědovi znárodnili krám, tak babička si našla práci v kasárnách.
Dodejme, že pan František Šmíd provozoval nejdříve svůj obchod v Drnovské ulici č.p. 22
Za dob mého vojákování (1968 -1970) byla v kasárnách i prodejna, které se po vojensku říká Arma. Tam jste koupili prakticky všechno, běžné potraviny, lahůdky, nitě, vojenské knoflíky a označení všeho druhu, psací potřeby, cigarety, drogerie a já nevím co ještě. Prodávalo se zde i pivo, víno i tvrdý alkohol. Vyprávím to proto, že zde prodávala paní Šmídová a pan Šmíd, a ti do znárodnění vlastnili obchod v Ruzyni č.p. 73 . Byli velice příjemní a ochotní. U nich také nakupovali vojáci, kteří měli na starosti tzv. Politicko vzdělávací světnice (Pévéesky), což byly víceméně kluby na rotách, kde si vojáci mohli dát nějaké občerstvení, pokud neměli vycházku.
Komentáře