Největší libocký statek na břehu rybníka se naštěstí zachoval i pro budoucí generace. Už sice dávno neslouží ke svému účelu, nyní je zde restaurace Libocký dvůr. Jako hospodářské stavení sloužil statek jako jízdárna ještě na sklonku 20. století. Pochvalu zasluhuje jeho skvělá oprava, se zachováním původních prvků. Určitě stojí za prohlédnutí při procházce kolem libockého …
Pokračovat ve čtení Č.p. 18 Šestákův a Kubrův statek
Rubrika:Všechny příspěvky
Č.p. 17 „Holečkárna“
Této, dávno zaniklé usedlosti, se říkávalo "Holečkárna". Majitel byl v roce 1773 Josef Holeček, sedlák. "Holečkárnu potkal neradostný osud již při požáru v roce 1887. Takto nám to popisuje pan prof. Jan Herink v časopisu Břevnovan: Nejvíce byly postiženy statky čp. 14 a 17, kde shořely stodoly, stáje i obytné domy. Méně postižená hospodářství čp. …
Pokračovat ve čtení Č.p. 17 „Holečkárna“
Č.p. 16 Vajsův a Zvoníčkův domek
Dnes již dávno zaniklý domek stával v sousedství Šestákova statku č.p. 18 a Holečkova statku č. p. 17. Stavby s č.p. 16 a 17 musely ustoupit nové výstavbě, která zde po roce 1989 stále probíhá. Jako jediný vše "přežil" statek č.p.18. Podle matrik narozených jsem se snažil zrekonstruovat, kdo žil v domku s č.p. 16: …
Pokračovat ve čtení Č.p. 16 Vajsův a Zvoníčkův domek
Č.p. 15 Řezník Jan Svoboda
Nedaleko, od dnes již zaniklých statků s č.p. 17 a 14 a zachovalého statku s č.p. 18, stojí v Rybničné ulici usedlost s č.p. 15. Vzpomeňme na její majitelé a obyvatele podle historických záznamů: V matrikách narozených jsem objevil záznam z roku 1796 kde je uveden v č.p. 15 Jan Svoboda, řezník. V roce 1826 …
Pokračovat ve čtení Č.p. 15 Řezník Jan Svoboda
Č.p. 14 Usedlost Josefa Bubníka
Mnoho o historii této usedlosti nevíme. Dnes už původní zemědělská usedlost neexistuje a přibližně na jejím místě je zcela nový dům. Jediná zpráva z libocké kroniky říká: První činnost požární zahájili [libočtí dobrovolní hasiči] dne 26. srpna 1874 při požáru obilního stohu p. Václavu Novákovi z č.p. 14 náležející…. [42b] Bohužel později, v roce 1887, …
Pokračovat ve čtení Č.p. 14 Usedlost Josefa Bubníka
Č.p. 13 Statek „U Tučků“, později Kubrovi
Zatímco ohraničení zbořené usedlosti čp. 12 tvořilo dlouhou frontou parcely a s branou přes polovinu délky krátké ulice U stanice, v níž statek měl orientační číslo 2, sousední jižní hospodářství čp. 13 hraničilo s jakousi malou návsí u brodu přes potok jen nárožím stavební parcely a také branou těsně na břehu, a patřilo pod orient. …
Pokračovat ve čtení Č.p. 13 Statek „U Tučků“, později Kubrovi
Č.p. 12 Statek „U Kozáků „, později Kubrovi
Byly tedy zbourány zbytky dvou zruinovaných, nevyužívaných – ale v Liboci bohužel nejviditelnějších – obytných a hospodářských budov starých zemědělských usedlostí s popisnými čísly 12 a 13. Jejich uvolněné, sousedící stavební parcely, dvory a zahrady, ohraničené potokem, ulicí U stanice a i ulicí Libockou, vytvořily rozsáhlý prostor, určený k podobné zástavbě rodinných domů jako v …
Pokračovat ve čtení Č.p. 12 Statek „U Kozáků „, později Kubrovi
Č. e. 12 Prodejna paní Pavlasové
Č.p. 11 statek „U Rusů“
Roku 1773 zde žila rodina domkáře Jana Procházky, v roce 1785 domkáře ( později je uváděn jako chalupník) Jana Ruse, který se přiženil – vzal si Annu rozenou Procházkovou dceru Jana Procházky; v roce 1815 zde hospodařil jeho syn, chalupník Josef Rus, který se oženil s Kateřinou Wolfovou, dcerou kováře z Drahelčic. V roce 1855 …
Pokračovat ve čtení Č.p. 11 statek „U Rusů“
Č.p. 10 Statek „U Durasů“
Statek čp. 10 a k němu kdysi patřící chalupy, postavené na pozemcích statku, čp. 42 (později hospoda "U Veselých") a čp. 43 (blízko potoka za ohybem cesty k Ruzyni) a čp. 9 "U Kubátů" naproti statku, tvoříval po staletí na západě a na severu okraj středověké vsi Liboc. Spolu s nimi a také s řadou …
Pokračovat ve čtení Č.p. 10 Statek „U Durasů“
Vzpomínka na Leopolda Felixe
Nouz. č. 9 Dalo by se říci, že jsem měla tři dědečky a přesto jsem nepoznala žádného z nich. Když se naši brali, byli oba otcovi rodiče už po smrti. Také maminčin otec zemřel velmi mladý – v pouhých sedmatřiceti letech. Tak jenom ten třetí, nevlastní dědeček, mě znal jako nemluvně. Byl to Poldík, jak …
Pokračovat ve čtení Vzpomínka na Leopolda Felixe
Č.p. 29 Rejtharovi, Bryndovi, Marešovi, pošta a četnická expozitura
V tomto domě naproti kostelu byla zřízena v roce 1905 četnická expozitura s jedním mužem. Také je ze uváděna i pošta a to v letech 1893 – 1934. V č.p. 69 byla pošta asi od roku 1934 – 1958, kdy se přestěhovala do č.p. 188 kde působila do roku 1977. Asi jeden rok po revoluci …
Pokračovat ve čtení Č.p. 29 Rejtharovi, Bryndovi, Marešovi, pošta a četnická expozitura
Č.p. 9 Kubátovi
V domě, podle matrik narozených, se vystřídalo mnoho rodin. Většinou se jednalo o prosté dělníky – nádeníky, krejčí, ševci zedníci, ale většinou se jim zde narodilo pouze jedno dítko, tak předpokládám, že zde žili jako podnájemníci.. Níže jsem vybral několik záznamů o obyvatelích, kteři zde žili delší dobu a narodilo se jim zde i více …
Pokračovat ve čtení Č.p. 9 Kubátovi
Č.p. 8 Tonkovi
Historický přehled obyvatel domu: Rok 1773 Jakub Živný, tesař Rok 1777 Antonín David, řezník Rok 1793 Josef Pavlovský, zedník Rok 1860 Štěpán Rychtařík, bednář Rok 1867 Pavel Laifr, zedník a Josef Lišný, dělník Rok 1873 František Procházka, krejčí Rok 1877 Josef Danda zedník, Václav Zajíc, mlíkař Rok 1893 Václav Kuželka, zedník Rok 1903 Václav Veselý, …
Pokračovat ve čtení Č.p. 8 Tonkovi
Č.p. 7 Tůmův, dříve Šestákův statek
Původně Šestákův statek č. p. 7 v Dolní Liboci, na Libocké ul. č. 45, zvaný postupně "U Holubů", "U Šestáků" a naposled "U Tůmů", býval jednou ze základních, nečetných velkých hospodářských usedlostí v samém jádru starobylé selské obce Liboc v neširoké plošině nivy Litovického potoka mezi návrším obory Hvězdy a skalnatým údolím Divoké Šárky. V …
Pokračovat ve čtení Č.p. 7 Tůmův, dříve Šestákův statek
Č. p. 6 stará libocká škola a č.p. 282
Roku 1823 u staré farní školy, do níž ještě dítky z Košíř (1803) a z Nebušic (1814) docházely, postavena byla na pozemku král. česk. zemských statků nová dvojtřídní přízemní školní budova, která přístavbami ( r. 1875, 1879 a 1889 a 1896) vzrostla v dnešní budovu. Kromě uvedených obcí byly sem přiškoleny obce Zlejcín [Zličín] a …
Pokračovat ve čtení Č. p. 6 stará libocká škola a č.p. 282
Č. p. 5 libocká fara
Barokní fara v Liboci byla postavena na přelomu 17. a 18. století. Matriční knihy Libocké farnosti jsou sice vedeny od roku 1671. Ale farnost v Liboci byla obnovena až v roce 1702. Více o historii duchovní správy naleznete na stránkách věnované libockému kostelu. Rozsah farnosti podle matričních záznamů byl poměrně rozsáhlý: Bílá Hora, Liboc, Lysolaje, …
Pokračovat ve čtení Č. p. 5 libocká fara
Č. p. 4 domek naproti kostelu
Roku 1872 byl vlastníkem nemovitosti Jan Brynda, obuvník. Chalupa stojí na bývalé libocké návsi naproti kostelu. Před chalupou stával kříž, jak je vidět na mapě z roku 1840 a jak o tom hovoří kronika: proti kostelu při domku čp.4 se na umělé homoly nacházel dřevěný kříž, který jsa však velice sešlý, nahražen křížem novým, a …
Pokračovat ve čtení Č. p. 4 domek naproti kostelu
Č. p. 3 cukrovar a věznice v Ruzyni
Na místě dnešní vazební věznice v Ruzyni, Staré náměstí č.p. 3, stával cukrovar, který byl postaven na místě staršího hospodářského dvora firmou Hugo von Strassern v roce 1836. Postupně byl provoz modernizován a rozšiřován. Byla zde dokonce i výroba spodia, které se používalo k rafinaci cukru. Když si uvědomíme, že se spodium vyrábělo z kostí …
Pokračovat ve čtení Č. p. 3 cukrovar a věznice v Ruzyni
Č. p. 3 chalupa „Sokolovna“
Podle pamětí a záznamů pana Mareše a podle matrik narozených zde kolem roku 1828 žil Václav Kníže krejčí a mlíkař 1872 Václav Kníže kovář;1889 František Kníže kovář ;1903 Josef Sokolovský (odsud asi název "Sokolovna") cukrář a redaktor Předměstských listů; před 1908 Josef Jandovský kovář; 1908 Josef Jandovský, řetězokovář. V meziválečném období Šťastný Karel. Stavení nese …
Pokračovat ve čtení Č. p. 3 chalupa „Sokolovna“
Č. p. 2 domek kostelníka
Dům již neexistuje. Nevíme kdy byl zbořen. Na mapě z roku 1938 se ještě objevuje. Pamětníci říkají, že zde ještě v roce 1946 žila jakási stará paní se spoustou koček. Podle záznamů pana Mareše byl držitelem p.Putta, dozorce při hospodářství, v letech kolem 1840 paní Marie Veselá provd.Tůmová. Je popsán jako bývalý kostelnický domek.
Č. p. 41 a 356 Dívčí skok a hořejší mlýn v Divoké Šárce
Vúdolí Divoké Šárky se na Šáreckém potoce nacházely dva mlýny. Tato stránka je věnována hořejšímu mlýnu, který se nacházel nedaleko od místa, kde je dnes hospoda "Dívčí skok", těsně pod koupalištěm. Na mapě Josefského katastru z roku 1840 je nazván jako Tučkův mlýn -Tuczkische Mühle podle tehdejšího vlastníka, mlynáře Jana Tučka. Pod koupalištěm se cesta …
Pokračovat ve čtení Č. p. 41 a 356 Dívčí skok a hořejší mlýn v Divoké Šárce
WordPress
Jak pracovat s WordPress Jak pracovat s WordPress je série článků, kde se naučíte základy práce s WordPress. Cílem celé série je seznámení s administrací WordPress a návod jak zde tvořit články, stránky rubriky a mnoho dalších tipů z webu WPMAX Série článků obsahuje témata:
Divoká Šárka
údolí Divoké Šárky snad byl každý obyvatel Liboce. A kdo to ještě nestihl, vřele doporučuji pravidelné návštěvy. Vždy objevíte něco nového. Například že v údolí, nad Čertovým mlýnem, existovala od roku 1913 letní scéna Národního divadla, a to přírodní přírodní amfiteátr o kapacitě až 10 000 diváků. Divadlo zaniklo v roce 1924, ale od roku 2005 …
Pokračovat ve čtení Divoká Šárka
Č.p. 1 a 86 obora Hvězda
Správce obory, Rödlova restaurace Letohrádek Hvězda Hájenka, císařská kuchyně Altánek Brány a oplocení Mokřady a voda Pískovcové skály a lomy Smutné místo naší historie bora Hvězda se stejnojmenným letohrádkem patří k největším pozoruhodnostem v Liboci. Psát zde rozsáhlé pojednání o letohrádku a oboře by bylo zbytečné. Velmi pěkně je to uděláno na místopisných stránkách místopisných …
Pokračovat ve čtení Č.p. 1 a 86 obora Hvězda
Bílá Hora
Bitvě na Bílé Hoře, zejména jejímu tragickému konci jsme se věnovali na stránce o oboře a letohrádku Hvězda. Bylo by to jako nosit dříví do lesa, abychom zde psali články, které už byly dávno zveřejněny. Napřiklad Wikipedie. V naší knihovničce je i brožůrka „Bílá hora“, tak se můžete začíst. Sem dáváme jen základní informace a …
Pokračovat ve čtení Bílá Hora
Libočák
Libocký, Císařský, Markitskej panskej rybník nebo prostě Libočák. Patří neodmyslitelně ke koloritu Liboce. Bohužel i zde se projevuje dravost developerů, kteří se za každou cenu snaží obestavět rybník sklobetonovými barabiznami. Asi se jim to povede, jak už to dnes bývá. Vlastní zisk a vlastní prospěch je postaven nad obecné blaho, morálku a veřejný prospěch. Jako …
Pokračovat ve čtení Libočák
Č. p. 148
Mateřská škola v Přední Jedná se o architektonicky zajímavou, patrovou vilu z roku 1913. V roce 1921 zde žila Božena Krumlovská. V roce 1945 sloužila asi rok jako pošta a od roku 1952 jako mateřská škola. Budova je obklopena velkou zahradou, kde je vybudováno dopravní hřiště, bazén, dvě pískoviště, zahradní domeček a možnost stolovat a …
Pokračovat ve čtení Č. p. 148
HTML
Malá pomůcka pro ty, kteří chtějí ve svém příspěvku použít Blok „Vlastní HTML“ Někdy není vyhnutí a je nutné vytvořit vlastní blok pomocí HTML, protože to zkrátka v nabídce bloků nebo zkrácených kódů neexistuje. Tvořit HTML pokud se necvičíme téměř denně, není věc jednoduchá. Pro začínajícího a mírně pokročilého doporučuji použít některý z generátorů kódu HTML …
Pokračovat ve čtení HTML
Libocké podzemí
Královský hradní vodovod. Asi v letech 1550 – 1573 proběhla stavba Královského hradního vodovodu, který přiváděl jedlovými trubkami o vnitřním průměru 85 mm vodu z jímacích štol ve Střešovicích, Veleslavíně a Liboci, trubky byly uloženy do jílového lože 150–180 cm pod zemí (posléze byly nahrazeny trubkami keramickými o vnitřním průměru 65 mm, které byly již …
Pokračovat ve čtení Libocké podzemí
Starý libocký hřbitov
Jdete li po Libocké ulici, možná si ani nevšimnete úzké, dlážděné uličky vedoucí směrem k oboře Hvězda. Na jejím konci, při oborní zdi býval kdysi libocký hřbitov. Po zřízení hlavního hřbitova na dnešní Evropské v roce 1902 se zde přestalo pohřbívat a hřbitov postupně upadal do zapomnění. Hroby byly vandaly devastovány, márnice byla z větší …
Pokračovat ve čtení Starý libocký hřbitov
Kostel sv. Fabiána a Šebestiána
Farní chrám náleží svým založením k nejstarším kostelům v Čechách. Dle Hájka založen byl od knížete Boleslava II. na místě, kde pohanský Vršovec Hradoboj kázal usmrtiti kněze Prostivoje, hlásajícího zde evangelium Kristovo pohanskému lidu. R. 1318 byl již kostel libocký farní a odevzdán klášteru břevnovskému biskupem Janem IV. s podacím kostelním i se všemi požitky …
Pokračovat ve čtení Kostel sv. Fabiána a Šebestiána
Ahoj všichni!
Zkuste si vytvořit svůj vlastní příspěvek..
